10 C 228/2020-9 — Okresní soud v Semilech

Manžel se domáhal rozvodu manželství, manželka s rozvodem souhlasila. Po skutkové stránce soud uzavřel, že účastníci vstoupili do manželství dne [datum], oba jako svobodní. Manželé shodně uvedli, že příčinou rozvratu manželství je, že manžel má jinou partnerku, zná se s ní od roku 2000, v roce 2011 a 2015 se jim narodily děti. Společné soužití s manželkou bylo ukončeno přibližně před 12 lety. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jejich příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. Vzhledem ke skutkovému závěru soud v tomto případě aplikoval citované ustanovení § 755 odst. 1 o. z. a manželství účastníků rozvedl, neboť manželé spolu po dobu přibližně 12 let nežijí ani nevedou společnou domácnost, nemají jakýkoliv zájem na obnově soužití, čímž je jednoznačně dána existence rozvratu manželství (§ 756 o. z.). Za příčinu rozvratu manželství lze v daném případě jednoznačně shledat jiný partnerský vztah manžela, z něhož se již narodily dvě děti. Podmínky pro rozvod manželství soud nezkoumal z hlediska zájmů dětí účastníků (§ 755 odst. 2 písm. a), odst. 3 o. z), neboť tyto ([jméno], nar. 1990 a [jméno], nar. 1993) jsou již zletilé. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, který ve své první větě stanoví, že (mj.) ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. V projednávané věci se navíc účastníci práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdali.