10 C 232/2020-15 — Okresní soud v Semilech

Manželka se domáhala rozvodu manželství, druhý z manželů s rozvodem souhlasil. Po skutkové stránce soud uzavřel, že účastníci vstoupili do manželství dne [datum], oba jako svobodní, avšak od června 2019 spolu nežijí ani nevedou společnou domácnost, žádný z nich nemá zájem o obnovu soužití. K jeho úplnému ukončení došlo v důsledku postupného citového odcizování, které se začalo výrazně projevovat od počátku roku 2019. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jejich příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. Vzhledem ke skutkovému závěru soud v tomto případě aplikoval citované ustanovení § 755 odst. 1 o. z. a manželství účastníků rozvedl, neboť manželé spolu po dobu od června 2019 nežijí ani nevedou společnou domácnost, nemají jakýkoliv zájem na obnově soužití, čímž je jednoznačně dána existence rozvratu manželství (§ 756 o. z.). Za příčinu rozvratu manželství lze v daném případě shledat ve vzájemném citovém odcizení, které dospělo k naprostému ukončení soužití a fungování manželství v uvedeném měsíci roku 2019. Podmínky pro rozvod manželství soud nezkoumal z hlediska zájmů nezletilých dětí (§ 755 odst. 2 písm. a), odst. 3 o. z), neboť děti účastníků ([jméno], [datum narození] a [jméno], [datum narození]) jsou již zletilé. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, který ve své první větě stanoví, že (mj.) ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. V projednávané věci se navíc účastníci práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdali.