12 C 55/2020-80 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 12. 8. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 3 020,12 Kč s příslušenstvím jakožto nároku na úhradu služeb třetích stran, poplatků za pojištění a ceny koncového zařízení, které bylo součástí uzavřené smlouvy. 2. Z důvodu neznámého pobytu žalovaného usnesením soudu ze dne 19. 8. 2020, č. j. 12 C 55/2020-15 ustanovil žalovanému opatrovníka. 3. Opatrovník nárok žalobkyně neuznal, kdy namítl ve svém vyjádření ze dne 15. 9. 2020 chybějící pravomoc soudu, kdy dle jeho názoru by měl rozhodovat celý spor Český telekomunikační úřad. Dále vyzval, nechť soud posoudí pravomoc rozhodovat danou věc s ohledem na skutečnost, že je žalovaný fyzickou osobou Slovenské republiky, a namítl chybějící aktivní legitimaci žalobkyně, neboť dle jeho názoru nebylo prokázáno postoupení příslušných pohledávek třetí stranou na žalobkyni a splnění oznamovací povinnosti vůči žalovanému. Pohledávky tak nebyly řádně vyúčtovány, zesplatněny, ani nebyl žalovaný řádně vyzván před podáním žaloby, proto navrhl žalobu zamítnout. 4. Opatrovník žalovaného při jednání doplnil, že trvá na svých námitkách uvedených ve vyjádření, co se týče pravomoci soudu, dále zdůraznil, že se nepodařilo prokázat zesplatnění pohledávek a proto by měla být žaloba zamítnuta, popřípadě by neměly být přiznány úroky z prodlení. 5. Z provedených listinných důkazů (účastnické smlouvy [číslo] kopie občanského průkazu a kartičky pojištěnce žalovaného, obecná pravidla pro poskytování prémiových služeb, všeobecné podmínky společnosti, kopie OP žalovaného, souhlas s pojištěním, certifikát k pojištění, pojištění T-mobile, SMS upomínky žalovanému, podrobný výpis služeb a vyúčtování služeb a splátek za zařízení, předžalobní upomínka, potvrzení o, doklad o zaslání výzvy od žalobkyně, přehled služeb, informace pro účastníky pro volání na telefonní čísla začínající číslicí 9, obecná pravidla pro poskytování služeb prostřednictvím audiotextových linek, obecná pravidla pro poskytování premium SMS a MMS, obchodní podmínky služby Mplatba, obchodní podmínky platebních služeb T-Mobile) bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela účastnickou smlouvu včetně dodatku o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky [právnická osoba] (dále jen„ VPST“) a obchodní podmínky. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal dané řádně platit ceny vyúčtované dle VPST ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Současně se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému ke koupi specifikované koncové zařízení a žalovaný se zavázal k úhradě kupních cen formou splátek, a dále poskytnout žalovanému pojištění, na základě kterého se žalovaný zavázal hradit dle sjednaných parametrů měsíční poplatek, který je součástí jednotlivých vystavených vyúčtování. Splatnost jednotlivých měsíčních splátek a měsíčních poplatků za pojištění byla stanovena tak, že tyto odpovídají datu splatnosti uvedeným v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran, sjednaných měsíčních poplatků za pojištění a splátek za koncová zařízení hradit vyúčtované ceny. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost, zesplatnil žalobce zbývající splátky žalovaného za uvedená zařízení, kdy splatnost stanovil až dle vrubopisu ze dne 8. 1. 2019 se splatností ke dni 22. 1. 2019. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobci částku 3 020,12 Kč, kdy se tato částka sestává z neuhrazených služeb třetích stran ve výši 688 Kč, zbývající dlužné částky za zařízení ve výši 1 999,99 Kč a pojištění ve výši 332,13 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 9. 5. 2019, odeslání bylo prokázáno podacím archem. 6. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný s žalobkyní uzavřel účastnickou smlouvu, mj. na koncové zařízení podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a zavázal se k úhradě kupní ceny ve splátkách. Sjednané splátky však žalovaný řádně neplatil, a proto žalobkyně celý zůstatek dosud nezaplacené kupní ceny zesplatnila v souladu s ujednáním smlouvy. Dluh na kupní ceně tak činí celkem 1 999,99 Kč. Protože žalovaný neprokázal zaplacení této částky, soud žalobě vyhověl. Dále z uvedeného vyplývá, že v souladu s ust. § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, má pravomoc rozhodovat o platbách třetích stran, tj. zprostředkovatelských službách. Žalovaný tyto platby provedl, avšak jak vyplývá z provedených důkazů, již je ve výši 688 Kč neuhradil. Taktéž nárok na pojištění ve výši 332, 13 Kč soud shledal důvodným. Nároky žalobkyně jsou tak v právních titulech prokázány uzavřenými smlouvami, přičemž žalobkyně z hlediska zásad důkazního břemene nemohla prokazovat negativní skutečnost, totiž, že žalovaný v rámci jednotlivých smluvních vztahů neuhradil částky jednotlivě uvedené v předchozím odstavci odůvodnění. Protože zároveň žalovaný netvrdil a neprokazoval, že by z těchto částek provedl úhradu, která nebyla žalobkyní zmiňována, pak soud shledal žalobu důvodnou. Co se týče námitek opatrovníka žalovaného o chybějící pravomoci zdejšího soudu, dané námitky nebyly shledány důvodnými, kdy se v tomto soud plně ztotožnil s argumentací žalobkyně, tj. že pravomoc soudů je dána ustálenou judikaturou Zvláštního senátu (srovnej např. rozhodnutí Zvláštního senátu ze dne 9. 4. 2013, č. j. Konf 11/2013 – 19 a č. j. Konf 88/2011 – 11 ze dne 6. 12. 2011), taktéž je dána jeho kompetence ust. § 129 zákona o elektronických komunikacích. Též slovenské občanství žalovaného není překážkou zakládající chybějící pravomoci tuzemských soudů, kdy dané již bylo též judikatorně vyřešeno (např. srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2485/2008). Z listinných důkazů pak bylo prokázáno, že si strany sjednaly, že není třeba oznamovat postoupení konkrétních příslušných pohledávek třetí stranou na žalobkyni, kdy dle podmínek k jejich úhradě vyzývá žalované přímo žalobkyně a tento postup je též dán obchodními zvyklostmi, nadto žalobkyně stanovila splatnost pohledávky až okamžikem pozdějším, a to dle následně vystaveného vrubopisu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, při aplikaci aplikace § 14b a. t., neboť toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (EPR 259008/2018, 10 C 165/2019 atd.) a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 997 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. O nákladech ustanoveného opatrovníka žalovaného bude rozhodnuto samostatným usnesením. 9. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.