12 C 63/2021-43 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neoprávněného odběru elektřiny žalovanou, kdy dané spočívá v částce 12 218,12 Kč za škodu za neoprávněný odběr elektřiny a v částce 11107,80 Kč za náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení atd. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, žádné důkazy nepředložila. 2. Na základě předložených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Dne 16. 7. 2020 byla v uvedeném odběrném místě [ulice a číslo] [obec] ukončena smlouva na dodávku elektrické energie uzavřená s žalovanou. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru v. [číslo] který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na distribuci elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k datu 16. 7. 2020 (VT – 11 652 Wh a NT – 13 919 kWh). Dne 13. 10. 2020 byl při kontrole odběrného místa techniky [právnická osoba] [anonymizováno], a. s , zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny, přítomna kontrole byla mj. i žalovaná s přítelem. Stav elektroměru při demontáži byl VT – 12 120 kWh a NT – 15 589 kWh. Náklady pracovníků dodavatelské společnosti za neoprávněný odběr byly vyfakturovány žalobkyni fakturou ze dne 18. 11. 2020 [číslo]. Žalobkyně pak vystavila žalované dne 30. 10. 2020 faktura [číslo] na částku 23 325,92 Kč, kdy faktura byla splatná dne 20. 11. 2020. Dopisem ze dne 1. 12. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě fakturované částky, předžalobní upomínkou z 18. 12. 2020 byla splněna výzva před podáním žaloby, kdy její odeslání doložila žalobkyně podacím archem. 3. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) - dále jako„ energetický zákon“, v platném znění je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle odstavce druhého ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Dle odstavce 3 je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Dle odstavce 12 je součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 4. Dle vyhlášky § 9 odst. 1 č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, platné do 31. 12. 2020, dále jen jako„ vyhláška“, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Dle odstavce 2 v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. 5. V řízení bylo prokázáno, že žalovanou po tvrzené období neoprávněného odběru energie s odběrným místem pojil vztah faktický, kdy nemovitost v odběrném místě užívala. Dne 16. 7. 2020 byla v uvedeném odběrném místě [ulice a číslo] [obec] ukončena smlouva na dodávku elektrické energie uzavřená s žalovanou, demontáž elektroměru v. [číslo] však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohla být provedena. Smlouva na distribuci elektřiny byla proto ukončena stanovením náhradních hodnot k datu 16. 7. 2020 (VT – 11 652 Wh a NT – 13 919 kWh). Dne 13. 10. 2020 byl při kontrole odběrného místa techniky [právnická osoba] [anonymizováno], a. s , zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny, přítomna kontrole byla mj. i žalovaná s přítelem. Stav elektroměru při demontáži byl VT – 12 120 kWh a NT – 15 589 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 89 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny žalobkyně vyčíslila rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru, cenu elektřiny pak vyčíslila žalobkyně vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Tedy následovně: ( (12 120,0 kWh - 11 652,0 kWh) + (15 589,0 kWh - 13 919,0 kWh)) x 5, [číslo] Kč/kWh = 12 218,12 Kč Náklady pracovníků dodavatelské společnosti byly vyfakturovány žalobkyni fakturou ze dne 18. 11. 2020 [číslo]. Žalobkyní byla vystavena žalované dne 30. 10. 2020 faktura [číslo] na částku 23 325,92 Kč, kdy faktura byla splatná dne 20. 11. 2020. Dopisem ze dne 1. 12. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě fakturované částky, předžalobní upomínkou z 18. 12. 2020 byla splněna výzva před podáním žaloby, kdy její odeslání doložila žalobkyně podacím archem. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobě vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 636,03 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 934 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 325,92 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 060 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci, kdy za podání ze dne 22. 12. 2021 nebyl úkon přiznán, neboť se jedná o skutečnosti, která měla žalobkyně tvrdit již v podaném návrhu, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 1 378,87 Kč, náhrada za promeškaný čas v rozsahu 6 půlhodin po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 538,87 Kč ve výši 1 163,16 Kč.