92 C 51/2020-84 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 24. 11. 2020 domáhala na žalované zaplacení částky 52 158,87 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o úvěru ze dne 11. 12. 2017, [číslo] kdy se daná částka sestává z jistiny 38 394,49 Kč, smluvní pokuty 1 996 Kč, nákladů z prodlení 2 800 Kč, smluvní pokuty 8 968,87 Kč a úroku z úvěru ve výši 86,1% ročně. 2. Žalovaná v rámci podaného odporu k žalobě uvedla, že si je vědoma dlužné částky, kvůli zdravotní problémům se dostala do finanční tísně, kdy byla rok v pracovní neschopnosti a musela rozvázat pracovní poměr, zdravotní problémy přetrvávají a limitují žalovanou v možném zaměstnání. Žalovaná je aktuálně bez příjmu i bydlení. 3. V řízení byly ke zjištění skutkového stavu provedeny následující důkazy: Výpisem ze seznamu ČNB je prokázáno oprávnění žalobkyně poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry. 4. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvou o úvěru ze dne 11. 12. 2017 je prokázáno uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 50 000 Kč a žalovaná ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr splácet v 48 měsíčních splátkách po 3 721 Kč vždy k 18. dni v měsíci. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 129,67 % ročně. Celková částka k zaplacení činila 178 608 Kč a předpokládané RPSN bylo 129,67 %. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátky o délce 30 dnů byla v čl. 6 sjednána smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku, splatná vždy k 10. dni po jejím vzniku. Po zesplatnění úvěru právo na smluvní pokutu nevzniká. Souhrn veškerých smluvních pokut činí max. 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Dále bylo v čl. 6 sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované. U každé splátky, se kterými se dlužník ocitne v prodlení o délce 15 dnů, činí výše nákladů 200 Kč a právo na zaplacení těchto nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky vždy patnáctým dnem trvání prodlení s její úhradou. Splatnost nákladů byla sjednána vždy k 10. dni po jejich vzniku. Podle čl. 6 v případě prodlení dlužníka s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde k automatickému zesplatnění úvěru a jistina, úroky, smluvní pokuty a náhrada nákladů se stávají okamžitě splatnými, přičemž úroky dosud nezaplacené se stávají součástí„ nové“ jistiny, která je splatná v den zesplatnění. Podle čl. 6 smlouvy jestliže nebude nová jistina uhrazena v den zesplatnění úvěru, vzniká dlužníkovi povinnost uhradit smluvní pokutu 0,1 % denně. Žalovaná současně podepsala Prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru a Předsmluvní formulář. 5. Oznámením ze dne 18. 12. 2017 žalobkyně potvrdila žalované schválení úvěru dle smlouvy shora, Zároveň zaslala žalované splátkový kalendář. Odeslání listin žalobkyně doložila dodejkou. 6. V listině Hodnocení klienta ze dne 11. 12. 2017 žalovaná uvedla své výdělkové poměry a označila své měsíční výdaje. Konkrétně příjem ze zaměstnání 14 000 Kč od [právnická osoba] jako její celkové příjmy. Je rozvedená, s partnerem nežije, žije ve vlastním. K výdajům uvedla životní minimum v částce 3 410 Kč, bydlení 1 680 Kč, ostatní výdaje 5 090 Kč, rezervu uvedla 1 000 Kč. Po odečtení výdajů a rezervy činily volné zdroje 7 910 Kč. K prokázání příjmů žalované byly doloženy pracovní smlouva, výplatnice a výpisy z účtu s výší mzdy, kromě daného je přiložen výpis ze [příjmení], z něhož se podává, že k žalované nebyl žádný záznam ke dni 10. 12. 2017. 7. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací se podává, že u žalované byl dán příznak 14, tedy klient je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti. CBS skóre ani nebylo vyplněno. 8. Z listiny nazvané Karta klienta ze dne 23. 11. 2020 a dokladem o vyplacení úvěru je prokázáno vyplacení částky 50 000 Kč žalované dne 15. 12. 2017 a platební bilance žalované, která uhradila 29 plateb, celkem v částce 92 941 Kč, poslední částka byla zaplacena dne 18. 5. 2020. 9. Žádostmi ze dne 12. 6. 2018 a 14 3. 2019 požádala žalovaná o odložení splátek z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti, k čemuž připojila neschopenky. Dopisy ze dne 13. 6. 2018 a 15. 3. 2019 oznámila žalobkyně žalované odložení splátek a zaslala jí upravené splátkové kalendáře. 10. Výzvami ze dne 18. 11. 2019, 19. 12. 2019, 20. 3. 2020 a 20. 4. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost automatického zesplatnění v případě prodlení s úhradou delším než 65 dnů. 11. Dopisem ze dne 23. 4. 2020 oznámila žalobkyně žalované zesplatnění úvěru a vyzvala ji k uhrazení částky 54 290 Kč. 12. Dopisem žalobkyně ze dne 4. 11. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost podání soudní žaloby. Odeslání výzvy je doloženo poštovním podacím archem. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákona o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že v řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi účastníky ve výši 50 000 Kč žalované. Tato částka také byla žalované zaslána na jí uvedený účet. Před uzavřením smlouvy žalobkyně poskytla žalované předsmluvní informace podle § 95 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. Současně učinila úkony pro posouzení úvěruschopnosti žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a dostatečným způsobem ověřila příjmy žalované, neboť za zodpovědné posouzení úvěruschopnosti nelze považovat pouze zhodnocení údajů poskytnutých toliko dlužníkem, nýbrž je třeba je rovněž ověřit z podkladů předložených dlužníkem či získaných z veřejně dostupných zdrojů. Povinnost ověřit údaje uvedené dlužníkem se však nevztahuje pouze na příjmy, ale musí být relevantně ověřeny i uvedené výdaje. V daném případě žalovaná ke svým poměrům uvedla, že je rozvedená, žije bez partnera, příjem má ze zaměstnání 14 000 Kč, což řádně doložila, k výdajům uvedla životní minimum v částce 3 410 Kč, bydlení 1 680 Kč, ostatní výdaje 5 090 Kč, rezervu uvedla 1 000 Kč. Po odečtení výdajů a rezervy měla činit volné zdroje 7 910 Kč. Výdaje jsou významnou položkou a je tedy třeba vedle příjmů prokázat i je. Zásadním je např. výdaj spojený s bydlením, který mohla žalobkyně jednoduše zjistit např. výpisem z katastru nemovitostí, zda má žalovaná skutečně zajištěno vlastní bydlení a její výdaje s tím spojené činí opravdu pouze 1 680 Kč, obzvláště za situace, kdy nelze odhlédnout od průměrných cen energií a dalších poplatků a podobných služeb (a to i v době uzavření smlouvy), což jednoznačně nekoresponduje s označenou částkou. Taktéž není jakkoliv ozřejměno, natož prokázáno, co spadá do dalších výdajů v částce 5 090 Kč, obzvláště když se jedná o částku převyšující 1/3 příjmu žalované. Žalobkyně však nepředložila důkazy o tom, že dostatečným způsobem ověřila