10 C 102/2023-29 — Okresní soud v Semilech

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 13 059 Kč (po opravě žaloby ze dne 1. 12. 2022) s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku. Nárok opírala o uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu [číslo] ve znění dodatku, podle níž dodala žalovanému elektřinu a plyn za dosud neuhrazenou cenu celkem ve výši 10 059 Kč. Dílčí částky (164 Kč a 9 895 Kč) byly vyúčtovány fakturami č. [anonymizováno] a [anonymizováno] a byly splatné k 30. 5. 2022 a 31. 5. 2022. Součástí celkové žalované částky pak byla také částka 3 000 Kč za poplatek za odpojení a připojení elektroměru, vyúčtovaný fakturou [anonymizováno] se splatností k 8. 4. 2022. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení byl procesně nečinný. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně již v žalobě, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 3. května 2023, č. j. 10 C 102/2023-13. Jím byl totiž žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.)). Z listinných důkazů soud zjistil, že účastníci spolu dne 20. 1. 2015 uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu sjednali pod číslem uvedeným v prvním odstavci odůvodnění rozsudku, podle které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému jako zákazníkovi elektřinu a plyn v množství, které je omezeno (určeno) hodnotou hlavního jističe, a žalovaný jako zákazník se zavázal zaplatit žalobkyni za dodanou elektřinu cenu, stejně jako cenu za související služby, která byla stanovena Ceníkem dodávky elektřiny žalobkyně. Dodávka se týkala odběrného místa žalované na adrese [ulice a číslo]. Dále soud z faktur zmíněných v prvním odstavci odůvodnění rozsudku zjistil, že žalobkyně vyúčtovala postupně žalovanému na ceně odebrané elektřiny a plynu na výše uvedeném odběrném místě podle údajů na elektroměru a plynoměru za období od 27. 10. 2021 do 10. 5. 2022 částku doplatku 164 Kč ve vztahu k elektřině (při vyúčtované ceně 3 914 Kč a po zohlednění zaplacených záloh 3 750 Kč, při zaokrouhlení o 0,92 Kč), a jednak za období od 16. 6. 2021 do 30. 4. 2022 doplatek 11 946 Kč za dodávku plynu (cena dodávky plynu a služeb 25 446,08 Kč, uhrazené zálohy 13 500 Kč, zaokrouhlení o 0,08 Kč). Konečně fakturou [anonymizováno] byla dle smlouvy vyúčtována částka 3 000 Kč jako poplatek za odpojení a připojení na napěťové hladině nn. Faktury byly adresovány žalovanému do odběrného místa, které zároveň podle zjištění soudu ze smlouvy čísla uvedeného v prvním odstavci odůvodnění bylo určeno jako adresa pro doručování. Splatnost doplatků byla určena na 30. 5. 2022, 31. 5. 2022, resp. u poplatků za připojení na 9. 4. 2022. Po skutkové a právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky byla dne 20. 1. 2015 sjednána smlouva o dodávkách elektrické energie a plynu podle § 50 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, která je svou povahou kupní smlouvou upravenou v § 2079 a násl. občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o. z.). Z uzavřené smlouvy, jak soud zjistil z jejího obsahu, žalovanému vyplývala povinnost zaplatit cenu dodané elektrické energie a plynu pro odběrné místo na adrese [adresa žalovaného]. Podle obsahu faktur zmiňovaných v předchozích odstavcích tohoto odůvodnění má soud za prokázané, že žalovaný pro výše uvedené odběrné místo odebral elektřinu a plyn za cenu (po odečtení uhrazených záloh) 164 Kč a 11 946 Kč, splatnou k 31. 5. 2022 a 1. 6. 2022, z čehož dle tvrzení žalobkyně dosud neuhradil 164 Kč a 9 895 Kč, dále neuhradil poplatek za připojení 3 000 Kč. Respektive k tvrzení žalobkyně, že žalovaný uvedené částky neuhradil, nemůže žalobkyně z hlediska zásad důkazního břemene navrhovat provedení důkazů, jelikož jde o tvrzení negativní, přičemž žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal opak. Proto soud žalovanému při požadavku žalobkyně vyjádřeném v žalobě uložil ve výroku I tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni celkem 13 059 Kč (dlužná cena za neuhrazenou elektrickou energii, plyn a poplatek za připojení), včetně úroku z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2013 Sb.; počátek prodlení se u dílčích částek dluhu žalovaného shoduje se dnem následujícím po příslušném datu splatnosti, resp. po příslušném datu výše uvedené částečné úhrady. Žalobě tedy bylo plně vyhověno. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatkem 800 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 5 860 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 13 059 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok v éto výši jistiny) činí odměna advokáta za jeden úkon 1 660 Kč (§ 7 bod 5). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokáta, který v řízení učinil 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, žaloba; § 11 odst. 1 písm. a), d), AT), celkem 4 980 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 900 Kč (3 x 300, § 13 odst. 4 AT). Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.