10 C 84/2020-35 — Okresní soud v Semilech

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na peněžitou pohledávku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný dne 27. 6. 2017 uzavřel pod [číslo] s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO]. Dle citované smlouvy věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši 26 537 Kč, který žalovaný řádně nesplácel, proto věřitelka úvěr ke dni 31. 8. 2019 zesplatnila. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně dovozovala z okolnosti, že její předchůdkyně na ni pohledávku postoupila smlouvou o postoupení pohledávky s účinností od 3. 7. 2018. Výše postoupené pohledávky činí dlužnou pohledávku 19 867,40 Kč – 17 396,31 Kč na jistině, 1 680,09 Kč na úroku, 600 Kč na poplatcích a 191 Kč na smluvní pokutě. Žalovaný se ve věci písemně nevyjádřil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), ze kterého vyplývá, že nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů, soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně, jejíž zástupce se z účasti u jednání omluvil. Žalovaný se k jednání nedostavil. V průběhu předmětného řízení, zahájeného žalobou podanou dne 25. 2. 2020, bylo vůči žalovanému zahájeno insolvenční řízení, ke dni 5. 8. 2020 bylo vydáno usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Řízení bylo vedeno u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. S ohledem na uvedené bylo předmětné nalézací řízení přerušeno. Následně z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. prosince 2022 č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], které nabylo právní moci 22. 12. a 18. 1. 2023 nadepsaný soud zjistil, že insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného, a také výrokem IV. výslovně osvobodil žalovaného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Dále rozhodl, že osvobození se také vztahuje na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a věřitele, kteří pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili ve lhůtě určené soudem v rozhodnutí o úpadku, tj. do 11. května 2020, ač tak učinit měli. Vzhledem k zjištěním uvedeným v předchozím odstavci odůvodnění o osvobození žalovaného od zbytku pohledávek zahrnutých do oddlužení, a to bez ohledu na to, že nebyly uspokojeny, dále od plnění ve vztahu k věřitelům, kteří případně nepřihlásili, ač měli, své pohledávky do insolvenčního řízení vůči žalovanému, nelze žalobkyni vyhovět v podané žalobě ani v případě, že by část jejích pohledávek vůči žalovanému po skončení insolvenčního řízení způsobem výše uvedeným zůstala neuhrazena. Jelikož žalobkyně přesto na žalobě setrvala, musel ji soud zamítnout. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Ve věci úspěšnému žalovanému by podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšné žalobkyni příslušelo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tudíž o právu na náhradu takových nákladů soud ve vztahu mezi účastníky rozhodl způsobem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku.