23 C 162/2020-13 — Okresní soud v Sokolově

Manžel se domáhal rozvodu manželství, manželka se k návrhu připojila. Účastníci uzavřeli manželství 2014 2015 se jim narodila [obec]. Následující rok začaly mezi nimi neshody, hádky se prohlubovaly, došlo ke ztrátě citového pouta. Manžel se v srpnu 2019 odstěhoval. Oba mají partnery, s nimiž žijí, manžel půl roku, manželka rok. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Sokolově z 6. 11. 2019, 40 Nc 28178/2019-22, byla schválena jejich dohoda o svěření dcery po rozvodu do péče manželky a žalovaný se zavázal platit na její výživu [částka] měsíčně. Oba obnovení soužití vyloučili. Dcera se s manželem pravidelně stýká, s odloučením účastníků je sžitá. Účastníci spolu rok nežijí. Oba obnovení soužití vyloučili, žijí s jinými partnery, jejich manželství je tedy tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že obnovení soužití nelze očekávat, a proto návrhu manžela, k němuž se manželka připojila, dle §§ 755, 756 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, bylo vyhověno; příčinou rozvratu byla neschopnost spolu žít tak, aby nevedla k ochlazení jejich vztahu a odloučení. Rozvod tak potvrzuje skutečný stav rozvratu, přičemž byla splněna podmínka rozhodnutí o poměrech nezletilé dcery pro dobu po rozvodu, odpovídající současným poměrům, jež se od jeho vydání výrazně nezměnily. Manžel, jemuž nebyla svěřena do péče, se s ní stýká ve velkém rozsahu, v tomto směru jsou účastníci schopni se bez problémů domluvit, což přispívá ke klidnému prostředí a rozvod tak není ve výrazném rozporu se zájmy dcery. Žádný z účastníků ve statusových věcech manželských, rozvodu, dle § 23 zákona 292/2013 Sbírky, o zvláštních řízeních soudních, nemá zásadně právo na náhradu nákladů řízení; vzhledem k tomu, že je přiznat ani nechtěli, byla tato zásada zachována.