11 C 263/2020-9 — Okresní soud v Sokolově

Manželka se domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že s manželem nevede společnou domácnost, i když bydlí ve společném domě. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. Z návrhu, výpovědi účastníků, jejich občanských průkazů a oddacího listu soud zjistil, že sňatek uzavřeli 26. 11. 1988 v [obec]. Oba účastníci mají českou národnost, oba jsou státními příslušníky ČR, u obou se jedná o první manželství, ze kterého pochází dvě děti. Poslední společné bydliště měli v okrese [obec]. Rozsudkem ve věci č. j. 40 Nc 28153/2020-35 Okresní soud v Sokolově schválil dohodu účastníků o úpravě výchovy a výživy nezletilého [jméno], narozeného 8. 6. 2004 pro dobu po jejich rozvodu. Soud postupoval podle ustanovení § 755 a 756 občanského zákoníku. Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a při tom zjišťuje jeho příčiny. V průběhu nařízeného ústního jednání navrhovatelka uvedla, že s manželem dva roky nehospodaří a rok se s ním intimně nestýká. Manžel potvrdil, že spolu účastníci dlouho fakticky nežijí. Svůj čas věnuje podnikání a zálibám. Připustil, že se rodině dostatečně nevěnoval. Soud dospěl k závěru, že účastníci soužití neobnoví, jejich rozchod je definitivní a proto návrhu vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. (z. ř. s.).