11 C 159/2022-9 — Okresní soud v Sokolově

Manželka podala návrh na rozvod manželství s odůvodněním, že soužití s manželem již neodpovídá jejím představám. Neplní žádné své funkce a je proto hluboce a trvale rozvráceno. K manželovi ztratila důvěru i citový vztah. Manžel se k návrhu na rozvod nepřipojil, avšak prohlásil, že manželce nebude klást překážky. Z návrhu, výpovědí účastníků, jejich občanských průkazů a oddacího listu soud zjistil, že sňatek uzavřeli 1. 12. 1972 v [obec]. Navrhovatelka má českou, manžel slovenskou národnost, oba jsou státními příslušníky ČR. U obou se jedná o první manželství, ze kterého pocházejí dvě dospělé děti. Manželka v průběhu řízení uvedla, že s manželem hospodaří, společně nakupují. Nemluví však spolu o vážných věcech. Deset let fakticky žijí odděleně. Navrhovatelka předpokládá, že účastníci prodají společný dům a za získané finanční prostředky si každý zařídí samostatné bydlení. V závěru řízení uvedla, že si manžel po celou dobu trvání vztahu žil svým životem. Manžel potvrdil, že s manželkou mluví pouze o běžných praktických věcech. Se současnou situací se smířil a dovede si představit její trvání na neomezenou dobu. Pochopil však, že s ním manželka již nechce žít. Soud postupoval podle ustanovení § 755 a 756 občanského zákoníku. Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny. V posuzovaném případě dospěl soud k závěru, že návrhu na rozvod je možno vyhovět. Navrhovatelce nevyhovuje situace, kdy se s manželem prakticky nebaví (s výjimkou běžného chodu domácnosti) a s takto dlouho trvající situací se neztotožnila. Účastníci se shodli na tom, že jejich manželství prakticky nefunguje, i když mezi nimi nedocházelo a nedochází k vážným incidentům. Manžel se vždy dokázal ekonomicky o rodinu postarat. Mezi účastníky však dlouhá léta absentuje pozitivní citový vztah. Soud proto poté, kdy v závěru ústního jednání manžel uvedl, že pochopil, že s ním manželka žít nechce, návrhu na rozvod vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. (z. ř. s.).