11 C 214/2022-37 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla [datum] žalovanému částku 25 000 Kč. Učinila tak na základě úvěrové smlouvy. Podle § 1879 občanského zákoníku byla pohledávka vůči žalovanému vyplývající ze Smlouvy o úvěru postoupena společností [právnická osoba], [IČO], na základě smlouvy ze dne [datum] společnosti [právnická osoba], [IČO], která ji následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Žalobou podanou 9. 8. 2021 se žalobkyně domáhala přisouzení částky 37 500 Kč s příslušenstvím. Spor mezi účastníky byl projednáván pod sp. zn. 20 C 196/2021. Skončil konstatováním, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná. Poskytnutá částka tedy představuje plnění bez právního důvodu. Žalobkyni byla přisouzena částka 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % od 1. 8. 2020 do zaplacení. Žalobkyně se však příslušenství domáhala od data 3. 2. 2018. Řízení o úhradu příslušenství za dobu od 3. 2. 2018 do 31. 7. 2020 skončilo zastavením pravomocným usnesením č. j. 20 C 196/2021 – 116 ze dne 16. 6. 2022. Nejde tedy o rozhodnutou věc a nalézací soud se proto mohl uplatněnou pohledávkou zabývat. Pohledávka z bezdůvodného obohacení je v souladu s ustanovením § 1958 splatná na výzvu. Žalobkyně předložila oznámení o předání k vymáhání ze dne 30. 11. 2018 včetně dokladu o odeslání, které soud za kvalifikovanou výzvu považuje. Žalobkyně doložila, že výzva byla její předchůdkyní předána k doručení České poště 3. 12. 2018. Za datum doručení lze považovat 10. 12. 2018. Následující den bylo povinností žalovaného plnit. Proto mu soud uložil zaplatit zákonné příslušenství již přiznané pohledávky ode dne následujícího, to je 11. 12. 2018. Požadavek na úhradu zákonného příslušenství za dobu předcházející tomuto datu od 3. 2. 2018 soud považuje za neodůvodněný a žalobu v tomto rozsahu zamítl. Žalobkyně byla v převážné části uplatněného nároku v řízení úspěšná. Soud jí proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu přiznal plnou náhradu nákladů. Žalobkyně se na soud obrací opakovaně a činí tak prostřednictvím tzv. formulářové žaloby. Proto jí soud přiznal částku 1 489 Kč, která představuje náhradu zaplaceného soudního poplatku a odměnu advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč se třemi režijními paušály a DPH (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.).