20 C 9/2022-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 2 207 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že požadovaná částka představuje dlužné pojistné podle Pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], resp. poměrná část ročního pojistného za dobu od [datum] do 31. 3. 2021, tj. do dne zániku pojistné smlouvy a dále poplatek ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné a další poplatek ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. Jako příslušenství žalobkyně požadovala u celkové dlužné částky 2 207 Kč, úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského za období [datum] do 16. 11. 2021 ve výši 145 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako„ Pojistná smlouva – [anonymizováno] pojištění [anonymizováno]“ označenou [číslo]. Předmětem uvedené smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] a počátek pojištění byl stanoven na [datum] a smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V uvedené smlouvě se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 1 467 Kč Smlouva obsahovala prohlášení žalovaného jako pojistníka, že byl před uzavřením smlouvy seznámen mj. s pojistnými podmínkami, které zároveň převzal. Soud dále zjistil, že se žalobkyně na žalovaného obrátila s upomínkou ze dne 7. 12. 2020 obsahující výzvu k zaplacení dlužného pojistného představujícího částku 1 467 Kč a dále nákladů spojených s vymáháním pojistného ve výši 300 Kč, a to nejpozději do 28. 1. 2021. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že pokud pojistné neuhradí ve stanovené lhůtě, jeho pojištění uplynutím této lhůty zanikne a žalobkyně má jako pojišťovna právo na plné pojistné až k datu zániku smlouvy. Žalobkyně se posléze na žalovaného obrátila s dopisem ze dne [datum], v němž jej informovala o zániku pojistné smlouvy uplynutím dne [datum] z důvodu nezaplacení pojistného. Uvedená upomínka byla žalovanému zaslána prostřednictvím poštovní přepravy na adresu uvedenou ve smlouvě, přičemž k poštovní přepravě byla předána dne 8. 12. 2020, jak vyplývá z příslušné poštovní dodejky prokazující předání zásilky k poštovní přepravě. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 1 907 Kč zahrnující i náklady spojené s upomínáním pojistného s tím, že pokud dlužná částka nebude uhrazena, budou mu navíc účtovány další náklady související s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. Žalobkyně se dále na žalovaného obrátila prostřednictvím dopisu ze dne 9. 3. 2021, v němž jej upozornila, že k uvedené pojistné smlouvě evidují dlužnou částku ve výši 2 207 Kč, a žalovaný byl požádán o její úhradu. Ze Všeobecných pojistných podmínek (verze R [číslo]), na které smlouva odkazovala, a to z jejich článku 8 upravující pojistné vyplývá, že pokud nebylo zaplaceno včas pojistné ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn vedle úroku z prodlení požadovat náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného. Ze Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktu neživotního pojištění účinného od 1. 6. 2019 vyplývá, že sazba těchto nákladů byla stanovena v paušální výši 300 Kč, v případě upomínky k zaplacení dlužného pojistného a rovněž 300 Kč v případě pokusu o smír po zániku pojištění. Soud dále zjistil, že se žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně na žalovaného obrátila s předžalobní upomínkou ze dne 18. 6 2021, ve které jej vyzvala k úhradě dlužné částky 2 207 Kč představující jednak dlužné pojistné a jednak zmíněné náklady na vymáhání dlužného pojistného. 4. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením smlouvy ze dne [datum] vznikl mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem závazek v podobě Pojistné smlouvy na podkladě zákona č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Na základě uvedené smlouvy tak vzniklo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla specifikovaného v uvedené smlouvě a žalovanému vznikla povinnost platit sjednané pojistné. Jelikož žalovaný nezaplatil dohodnuté pojistné za příslušné období, a to za období od [datum] do 8. 3. 2021, a to ani přes výzvu žalobkyně, došlo podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) uvedeného zákona dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného, resp. jeho části, k zániku pojištění odpovědnosti, neboť byla splněna podmínka stanovená ve zmíněném ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) uvedeného zákona, tedy že stanovená lhůta pro plnění nebyla kratší než jeden měsíc a upomínka obsahovala upozornění na možný zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Žalovaný byl následně dopisem ze dne 10. 2. 2021 upozorněn na jeho povinnost zaplatit dlužné pojistné do zániku pojištění, a rovněž se tak stalo prostřednictvím dopisu ze dne 9. 3. 2021 (pokusu o smír), v němž byl dluh rovněž specifikován a navýšen o další poplatek za upomínku ve výši 300 Kč, a jelikož žalovaný v průběhu řízení nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že požadovanou dlužnou částku neuhradil, uložil mu soud splnění této povinnosti v tomto rozsudku, neboť žalobkyně má podle ustanovení § 13 odst. 2 uvedeného zákona na toto pojistné nárok. Soud však žalovanému uložil povinnost zaplatit dlužné pojistné pouze s jedním poplatkem za upomínku ve výši 300 Kč, neboť další žalobkyní požadovaný poplatek za upomínku v podobě pokusu o smír považuje soud za daného stavu věci za nedůvodný. Žalovaný byl totiž o zaplacení dlužného pojistného, které měl hradit přímo ze smlouvy upozorněn dvakrát, a to na základě povinné upomínky jako podmínky pro případný zánik pojištění, a dále prostřednictvím výzvy po skončení pojištění. Následný pokus o smír již soud považuje na tzv. předžalobní upomínku. Náklady za tento pokus o smír by sice mohl soud zhodnotit jako příslušenství pohledávky dle ustanovení § 513 obč. zák., dle kterého se za příslušenství pohledávky považují náklady spojené s jejím uplatněním. Pokud však na podkladě uvedené výzvy žalovaný dlužnou částku neuhradil, a žalobkyně byla nucena podat žalobu, další předžalobní upomínka, kterou tentokráte zaslala prostřednictvím své zástupkyně, by tyto náklady dublovala. Žalobkyni soud totiž, jak bude dále uvedeno, přiznal procesní náklady za posledně zmíněnou předžalobní upomínku. Soud tak žalobu o požadavek na zaplacení 300 Kč z uvedených důvodů spolu s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského za období od [datum] do 16. 11 2021 zamítl. 5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., na základě kterého soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil s ohledem na částečný neúspěch žalobkyně v řízení, a přiznal jí tedy pouze poměrnou část nákladů, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly jako převážně úspěšnějšímu účastníku. Žalobkyni vznikly s tímto řízením náklady v podobě zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, a dále odměny za její zastupování advokátkou za 3 úkony právní služby (převzetí a přípravy zastoupení, sepis předžalobní upomínky a podání ve věci samé) po 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení 14b odst. 2 advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna odvést podle zvláštního právního předpisu, tj. náklady ve výši 1 489 Kč. Žalobkyně byla úspěšná přibližně co do 86 % předmětu řízení a po odečtení poměrné části jejího neúspěchu jí tak náleží 72 % z uvedených nákladů, tj. 1 161 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější, než zákonem podpůrně určené třídenní.