42 C 181/2023-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému žalobou domáhala zaplacení částky 6 654,14 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že její předchůdkyně, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným: -) účastnickou smlouvu [číslo] ze dne [datum] -) účastnickou smlouvu [číslo] ze dne [datum] v rámci kterých uzavřela se žalovaným kupní smlouvu na koncová zařízení Huawei Y5 2019 černý a Huawei P30 lite černý. Koncová zařízení měl žalovaný uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, žalovaný nehradil tyto splátky řádně a včas dle splátkového kalendáře, staly se splatnými všechny dosud neuhrazené splátky, které byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne 14.4.2020 ve výši 5 460 Kč. Předchůdkyně žalobkyně dále poskytovala žalovanému kromě služeb elektronických komunikací i související služby, a to platební služby, zprostředkované služby, splátky. Související služby byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne 27. 11. 2019, kterou bylo vyúčtováno volání na informační/asistenční služby ve výši 101,71 Kč. Související služby a splátky kupních cen koncových zařízení byly dále žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne 27.12. 2019, kterou byly vyúčtované platební služby ve výši 270 Kč, volání na informační/asistenční služby ve výši 203,43 Kč a splátky kupní ceny za zakoupená koncová zařízení ve výši 260 Kč. Výše uvedené pohledávky postoupila předchůdkyně žalobkyně žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ode dne postoupení pohledávek do dne sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, jednání se bez omluvy neúčastnil. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“. 3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně doložila soudu všechny výše uvedené účastnické smlouvy, v rámci kterých mělo dle tvrzení žalobkyně dojít ke sjednání kupní smlouvy na výše uvedená koncová zařízení a ke sjednání poskytování souvisejících služeb žalovanému (nad rámec služeb elektronických komunikací). Smlouvy byly následně předchůdkyní žalobkyně vypovězeny na základě výpovědi ze dne 17.2.2020 Smlouvy jsou podepsány žalovaným a předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně zároveň doložila faktury uvedené v žalobě, které zůstaly dle jejího tvrzení neuhrazeny a přehledy služeb poskytnutých žalovanému. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřená mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla soudu předložena bez seznamu postupovaných pohledávek, předmětem postoupení jsou přitom dle smlouvy pouze pohledávky postupitele specifikované v příloze č. 1, bez ní tudíž nelze učinit závěr o tom, zda-li žalovaná pohledávka byla součástí postupovaného souboru pohledávek. Žalobkyně předložila soudu k důkazu i oznámení o postoupení pohledávek od postupitele ze dne 21.3.2022, ovšem bez dokladu o odeslání tohoto oznámení žalovanému. Předžalobní upomínka ze dne 3.4.2023 je k důkazu založena včetně dokladu o jejím odeslání ze dne 6.4.2023. 4. Podle § 1879 zákona č. 89/ 2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 o. z. lze pak postoupit i soubor pohledávek. 5. Z výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek je zřejmé, že předmětem postoupení jsou pouze a jen pohledávky uvedené v příloze č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, tato příloha tvoří nedílnou součást smlouvy o postoupení pohledávek. Tento důkaz soudu nebyl předložen, žalobkyně tedy neprokázala, že k postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni dle § 1879 o. z. došlo. Soud proto žalobu jako celek zamítl, neboť žalobkyně neprokázala aktivní věcnou legitimaci v řízení. K výše uvedenému závěru soud cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 1373/2005 ze dne 22.5.2007„ Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek není důvodem pro zastavení řízení nebo pro odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby.“ 6. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měl právo procesně zcela úspěšný žalovaný, tomu však v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.