42 C 45/2023-52 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému žalobou ze dne 3.2.2023 domáhala vydání měřícího zařízení (plynoměr) výrobního čísla [číslo] umístěného v bytové jednotce [číslo] v bytovém domě [adresa], nacházejícím se na pozemku [parcelní číslo], vše v katastrálním území a obci [obec], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce]. Ve výše uvedené bytové jednotce ve vlastnictví žalovaného (odběrné místo) žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy osadila v souladu s energetickým zákonem plynoměr, který je ve vlastnictví žalobkyně jako provozovatele distribuční soustavy. Dne 10.10.2022 žalobkyně od obchodníka s plynem obdržela žádost o ukončení distribuce plynu v odběrném místě z důvodu neplacení za dodávky plynu s požadovaným datem ukončení distribuce plynu 12.10.2022, žalobkyni se poté nepodařilo plynoměr demontovat, proto patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení distribuce plynu došlo k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do daného odběrného místa, což mělo za následek též ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Žalobkyně se opakovaně pokusila plynoměr demontovat, avšak bez úspěchu, neboť žalovaný nebyl v odběrném místě ani přes výzvy k součinnosti přítomen a demontáž neumožnil. Žalobkyně se proto domáhá vydání plynoměru žalobou, před jejímž podáním vyzvala žalovaného k jeho vydání předžalobní upomínkou. Žalovaný však žalobkyni plynoměr nevydal. 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k jednání před soudem se bez omluvy nedostavil a zůstal zcela pasivní. Žalobkyně se k jednání před soudem nedostavil, omluvila svou neúčast skrze svého právního zástupce, nepožádala o odročení jednání, souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Z internetových stránek Energetického regulačního úřadu bylo zjištěno, že žalobkyně je držitelem licence [číslo] k distribuci plynu. Provozování distribuční soustavy je ze strany žalobkyně prováděno v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy, Z výpisu z Katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa], nacházejícím se na pozemku [parcelní číslo], vše v katastrálním území a obci [obec], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ Bytová jednotka“). Z Protokolu o montáži a demontáži měřidla ze dne [datum] soud zjistil, že toho dne byl za účasti žalovanému nainstalován do Bytové jednotky plynoměr. Ze Žádosti o ukončení distribuce plynu obsahující též snímek počítačové obrazovky bylo zjištěno, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] podala ve vztahu k bytu žalovaného, žádost o ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení za dodávky plynu jeho odběratelem, [jméno] [příjmení], vzhledem k tomu, že ukončení distribuce plynu nebylo možné provést z důvodu nepřístupnosti měřidla, nastal účinek ukončení dodávky plynu ke dni 1.11.2022. Z Oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne [datum] včetně dokladu o jejím odeslání žalovanému z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalovanému písemné oznámení o neoprávněném odběru plynu [jméno] [příjmení] uskutečňovaném v Bytové jednotce, žalovaný byl vyzván k podání informace, zda-li [jméno] [příjmení] nadále Bytovou jednotku užívá a žalovanému bylo umožněno přihlásit plynoměr na svou osobu. Žalobkyně dále adresovala žalovanému písemné oznámení, že dne 3.1.2023 dojde k opětovnému pokusu o demontáž plynoměru, přičemž povinností žalovaného je tuto demontáž umožnit, a to zejména zpřístupněním plynoměru. Z listiny Demontáž – měřený neoprávněný odběr ze dne [datum] a fotografie čísla domu a domovních zvonků soud zjistil, že dne 3.1.2023 byl ze strany pracovníka žalobkyně učiněn pokus o demontáž plynoměru, který byl z důvodu nepřítomnosti žalovaného neúspěšný. Ještě před tím byl ze strany pracovníka žalobkyně učiněn další pokus o demontáž plynoměru, a to dne 25.10.2022, kdy z tohoto dne je pořízena listina Odpojení dodávky pro neplacení včetně fotografie čísla domu a domovních zvonků. Z Předžalobní výzvy k součinnosti ze dne 12.1.2023 včetně dokladu o jejím odeslání žalovanému bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalovanému písemnou výzvu k součinnosti v souvislosti s demontáží plynoměru před podáním žaloby. Ze žádných skutečností tvrzených soudu nevyplývá, že by žalovaný až do okamžiku vyhlášení rozsudku umožnil demontáž plynoměru. 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: Vztah mezi žalobkyní a žalovaným podléhá úpravě obsažené v zákoně č. 458/2000 Sb., energetický zákon, (dále jen„ energetický zákon“), a v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“). Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy plynu v souladu s ustanovením § 71 odst. 8 energetického zákona, osadila k odběrnému místu žalovaného plynoměr jako měřicí zařízení, které je podle uvedeného ustanovení ve vlastnictví žalobkyně a žalovaný tak má v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 a odst. 6 energetického zákona povinnost umožnit k plynoměru přístup, a to i za účelem jeho demontáže. Žalobkyně od obchodníka s plynem obdržela požadavek na demontáž plynoměru z důvodu neplacení, v důsledku nedostatečné součinnosti žalovaného se však ani přes opakované výzvy a pokusy nepodařilo demontáž provést. Žalovaný tak porušil povinnost umožnit přístup k plynoměru, kterou mu ukládá ustanovení § 71 odst. 6 energetického zákona a žalobkyně má proto právo se domáhat vydání plynoměru ve svém vlastnictví podle § 1040 odst. 1 o. z. Soud tak ve výroku I. tohoto rozsudku rozhodl o povinnosti žalovaného vydat žalobkyni předmětný plynoměr, to vše za součinnosti pověřeného zástupce žalobkyně. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., a 21% DPH ve výši 1 134 Kč (počítáno z částky 5 400 Kč). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně.