4 C 244/2021-19 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 17 092 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 18. 5. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky obsažené na další straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba] společnost [právnická osoba], t. j. právní předchůdce žalobce. Dále žalobce uvedl, že před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve se žalovaným uzavřena předmětná smlouva. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 092 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně sjednanou v článku 1.2 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit ve 43 týdenních splátkách po 444 Kč počínaje 25. 5. 2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 3. 2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaný měl poslední splátku uhradit dne 14. 3. 2016, je ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 14. 3. 2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12 000 Kč ode dne 15. 3. 2016 až do zaplacení dále úrokem ve výši 20,98 % ročně sjednaným v článku 1.2 podmínek. Dále žalobce uvedl, že pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnost [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 2 000 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 092 Kč, na poplatek za administrativní činnost 489,40 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 418,60 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 21. 5. 2012. Ke dni postoupení 6. 12. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 17 092 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 910,60 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 181,40 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl upomínán. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce své tvrzení uvedené v žalobě týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného prokázal kartou zákazníka ze dne 18. 5. 2015, kde jsou uvedeny údaje týkající se finanční situace žalovaného. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal smlouvou o půjčce, z níž bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne 18. 5. 2015. Nedílnou součástí této smlouvy jsou smluvní podmínky. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč a žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků zaplatit poplatek v celkové výši 7 092 Kč, a to poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, úrok ve výši 1 092 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč. Celkovou částku ve výši 19 092 Kč se žalovaný zavázal splácet hotovostně, a to tak, že zaplatí dlužnou částku ve 43 splátkách po 444 Kč týdně, přičemž první splátku se zavázal zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední, vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal smlouvou o postoupení pohledávek, z níž bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem dne 6. 12. 2019. Z přílohy k této smlouvě bylo zjištěno, že byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] oznámila žalovanému dopisem ze dne 6. 12. 2019, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 se společnost [právnická osoba] stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo]. Výše pohledávky ke dni postoupení činila 17 092 Kč bez příslušenství. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 19 092 Kč ve 43 týdenních splátkách po 444 Kč. Tvrzení žalobce, že žalovaný dlužnou částku řádně nesplácel, žalovaným vyvráceno nebylo, a proto soud z tohoto tvrzení vychází. O povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku bylo rozhodnuto podle § 2390 a § 2392 odst. 1 obč. zákoníku, podle nichž přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. O povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku žalobci bylo rozhodnuto podle § 1879 obč. zákoníku, podle něhož věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Soud má za prokázané platné postoupení pohledávky. O povinnosti žalovaného zaplatit úroky z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále odměnu za právní zastoupení dle § 14 b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé), se 3 režijními paušály po 100 Kč, vše zvýšeno o 21% DPH ve výši 252 Kč Celkem tedy soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal částku 2 252 Kč.