4 C 250/2021-17 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem ve výši 2 530 Kč od 20. 10. 2005 do 19. 10. 2006. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný uzavřel dne 20. 10. 2005 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 33 280 Kč (půjčka ve výši 20 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč), a to v 52 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 52 týdnů od data podpisu, tj. 19. 10. 2006. Žalovaný uhradil celkem 10 750 Kč. Dále žalobce uvedl, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 22 530 Kč a skládala se z jistiny ve výši 20 000 Kč a souhrnného poplatku (kapitalizovaného úroku) ve výši 2 530 Kč. Dále žalobce uvedl, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 13. 9. 2018. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl upomínán. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal smlouvou o půjčce, z níž bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne 20. 10. 2005. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou žalovaný převzal celou v hotovosti v den podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč. Celkovou částku ve výši 33 280 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 640 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal smlouvou o postoupení pohledávek, z níž bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] jako postupníkem dne 19. 6. 2015. Z přílohy k této smlouvě bylo zjištěno, že byla postoupena i pohledávka za žalovaným, jejíž aktuální výše je 22 530 Kč. Z dopisu společnosti [právnická osoba] ze dne 25. 6. 2015 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 se [právnická osoba] [anonymizováno] stala věřitelem pohledávky, která vznikla ze smlouvy o půjčce [číslo] přičemž výše pohledávky k datu postoupení činila 22 530 Kč bez příslušenství. Z dopisu [právnická osoba] [anonymizováno] adresovaného žalovanému ze dne 13. 9. 2018 bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno] oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 se společnost [právnická osoba] stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] včetně příslušenství, která původně vznikla na základě smlouvy uzavřené se společností [právnická osoba] 4. Na základě provedeného dokazování má soud tvrzení žalobce za prokázaná. Soud má za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě žalovaný převzal částku 20 000 Kč a zavázal se uhradit částku 33 280 Kč v 52 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč. Tvrzení žalobce, že žalovaný dlužnou částku řádně nesplácel, žalovaným vyvráceno nebylo, a proto soud z tohoto tvrzení vychází. Dále má soud za prokázané platné postoupení pohledávky. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena dle občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, bylo o povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku rozhodováno dle § 657 a § 658 odst. 1 obč. zákoníku účinného do 31. 12. 2013, podle nichž smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. O povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku žalobci bylo rozhodnuto podle § 1879 obč. zákoníku účinného od 1. 1. 2014, podle něhož věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). O povinnosti žalovaného zaplatit úroky z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zákoníku účinného od 1. 1. 2014 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále odměnu za právní zastoupení dle § 14 b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé), se 3 režijními paušály po 100 Kč, vše zvýšeno o 21% DPH ve výši 252 Kč Celkem tedy soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal částku 2 252 Kč.