4 C 251/2021-22 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 1 324 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že mezi žalobcem [právnická osoba] a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o povinném ručení [číslo]. Uzavření smlouvy bylo žalovanému ze strany žalobce potvrzeno akceptačním dopisem ze dne 6. 12. 2018. Na základě smlouvy byl žalovaný povinen platit žalobci za roční pojistné období běžné pojistné ve výši 3 844 Kč, a to počínaje dnem 24. 11. 2018. Žalovaný však pojistné nezaplatil. Z tohoto důvodu mu byla žalobcem dne 30. 7. 2019 zaslána kvalifikovaná upomínka k pojistné smlouvě [číslo] v níž by byl žalovaný vyzván k zaplacení nedoplatku pojistného a upozorněn na skutečnost, že pokud nebude uhrazen nedoplatek, dojde k zániku pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani v dodatečné lhůtě dlužné pojistné nezaplatil, zaniklo pojištění z důvodu nezaplacení pojistného, a to ke dni 11. 9. 2019. Za dobu trvání pojištění činí dlužné pojistné 1 324 Kč. 2. Žalovaný se žalobě nevyjádřil. 3. Usnesením Okresního soudu ve Strakonicích č. j. 4C 251/2021-19 ze dne 1. 10. 2021 bylo rozhodnuto, že v řízení bude na straně žalobce dále pokračováno s [právnická osoba] Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že z vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne 29. 9. 2021 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] v důsledku fúze ke dni 31. 8. 2021 zanikla a její nástupnickou společností se k 1. 9. 2021 stala [právnická osoba] 4. Žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal návrhem pojistné smlouvy [číslo] z něhož bylo zjištěno, že jako pojistitel je uvedena společnost [právnická osoba], jako pojistník žalovaný a jako vlastník předmětu vozidla [jméno] [příjmení]. Předmětem pojištění bylo vozidlo [značka automobilu], [registrační značka]. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 3 771 Kč, a to čtvrtletně po 943 Kč počínaje dnem 24. 11. 2018. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal certifikátem o uzavření pojistné smlouvy, kde jako pojistník je uveden žalovaný, jako vlastník [jméno] [příjmení] s tím, že počátek pojištění byl sjednán od 24. 11. 2018 na dobu neurčitou. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal vyúčtováním předpisu pojistného ze dne 4. 2. 2019, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě pojistného ve výši 943 Kč. Z vyúčtování předpisu pojistného ze dne 7. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě částky 1 886 Kč, která se skládá z nedoplatku pojistného ve výši 943 Kč a splátky pojistného ve výši 943 Kč. Z vyúčtování předpisu pojistného ze dne 7. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě částky 1 886 Kč, která se skládá z nedoplatku pojistného ve výši 943 Kč a splátky pojistného ve výši 943 Kč. Z informací o výši pojistného na další pojistné období ze dne 27. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o tom, že cena povinného ručení činí 3 660 Kč a nová čtvrtletní splátka pojistného činí 961 Kč s tím, že pojistné je splatné vždy 24. 11., 24. 2., 24. 5. a 24. 8. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal upomínkami o zaplacení dlužného pojistného ze dne 27. 3. 2019, 29. 4. 2019, 26. 6. 2019 a 23. 7. 2019. Z posledně citované upomínky bylo zjištěno, že žalobce upozornil žalovaného, že v případě nezaplacení celého dlužného pojistného do 10. 9. 2019 pojištění zanikne dnem následujícím po marném uplynutí této lhůty. Z dopisu ze dne 23. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalovanému, že pojištění sjednané pojistnou smlouvou Auto GO [číslo] ke dni 11. 9. 2019 zaniklo. Dlužné pojistné činí 1 324 Kč. 5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši 3 844 Kč ročně ve splátkách po 943 Kč čtvrtletně. Tvrzení žalobce, že žalovaný pojistné řádně nehradil, žalovaným vyvráceno nebylo, a proto soud z tohoto tvrzení vychází. O povinnosti žalovaného zaplatit dlužné pojistné bylo rozhodnuto podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. O povinnosti žalovaného zaplatit úroky z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměnu za právní zastoupení dle § 14 b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé), se 3 režijními paušály po 100 Kč, vše zvýšeno o 21% DPH ve výši 189 Kč Celkem tedy soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal částku 1 489 Kč.