4 C 256/2021-22 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 3 065 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce je právnickou osobou zapisovanou do obchodního rejstříku zřízenou na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění, jakožto profesní organizace pojistitelů. Ustanovení § 1 odst. 2 citovaného zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených výjimek. Provozovat pak vozidlo na pozemní komunikaci může ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna. V případě, že dojde k porušení této povinnosti, vzniká žalobci nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 citovaného zákona. Příspěvek jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, a to za každý den porušení povinnosti. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel žalobce zjistil, že k registrovanému vozidlu [registrační značka], [VIN kód], osobní automobil nad 1000 cm3 do 1350 cm3, číslo technického průkazu [číslo technického průkazu] nebylo v období od 13. 3. 2020 do 30. 5. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem vozidla v tomto období byl žalovaný. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 citovaného zákona vyzval žalobce dne 6. 8. 2020 žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 2 765 Kč, přičemž výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušováno povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla (79 dnů x 35 Kč). Žalobci dále vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. v platném znění. Žalovaný částku 3 065 Kč měl uhradit nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala dne 20. 10. 2020. Žalovaný však dlužnou částku řádně a včas neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 6. 8. 2020, z níž bylo zjištěno, že byla zaslána žalobcem žalovanému a žalovaný byl vyzýván k úhradě částky 3 065 Kč, neboť jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka] neměl v období od 13. 3. 2020 do 30. 5. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z této výzvy bylo dále zjištěno, že se jedná o osobní automobil s objemem válců nad 1000 cm3 do 1350 cm3. Vozidlo bylo pojištěno od 8. 11. 2019 do 12. 3. 2020 u [právnická osoba] na základě smlouvy [číslo]. Počet dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno je 79, denní sazba činí 35 Kč Náklady uplatnění činí 300 Kč. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ze dne 12. 1. 2020 a druhou upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ze dne 31. 12. 2020. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal výpisem z registru silničních vozidel, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný je veden jako vlastník osobního automobilu [registrační značka] od 29. 4. 2019 dosud. 4. Na základě provedeného dokazování má soud tvrzení žalobce za prokázaná. Soud má za prokázané, že žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka] neměl v období od 13. 3. 2020 do 30. 5. 2020 sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přestože vozidlo bylo registrováno jako provozované. O povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku bylo rozhodnuto podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění. O povinnosti žalovaného zaplatit úroky z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměnu za právní zastoupení dle § 14 b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé), se 3 režijními paušály po 100 Kč, vše zvýšeno o 21% DPH ve výši 189 Kč Celkem tedy soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal částku 1 489 Kč.