7 C 250/2021-55 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovanou dne 9. 3. 2020 uzavřel Smlouvu o dodávce elektřiny. Na základě této Smlouvy žalobce dodával žalované elektřinu do odběrného místa [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo] a žalované vznikl závazek dodanou elektřinu řádně a včas žalobci uhradit. Žalobce doplnil, že žalované dodal za období od 9. 3. 2020 do 22. 7. 2020 celkem 528 kWh elektřiny. Tuto pak žalované vyúčtoval dne 24. 7. 2020 fakturou [číslo] ve výši 3 589 Kč splatnou dne 10. 8. 2020. Podkladem pro měření pak byly výsledky měření instalovaného elektroměru č. [anonymizováno], jehož počáteční stav ke dni 5. 3. 2020 činil 1021 kWh a ke dni 22. 7. 2020 vykazoval 1 549 kWh. Závěrem žalobce podotkl, že k úhradě pohledávky byla žalovaná opakovaně upomínána, avšak neúspěšně. 2. V právní rovině soud konstatuje, že mezi účastníky byla uzavřena řádná smlouva ve smyslu § 2079 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “o. z.”) ve spojení s § 50 z. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, na jejímž základě žalobce splnil svou povinnost, když dodával žalované elektřinu ve výše uvedeném období do shora uvedeného odběrného místa s tím, že žalovaná za poskytnuté plnění řádně nezaplatila. Za situace, kdy žalovaná nezaplatila předmětnou částku ve lhůtě uvedené ve shora uvedené faktuře, ocitla se v prodlení a je tak povinna hradit i úrok z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 3. S ohledem na shora uvedené soud důvodně podané žalobě vyhověl. 4. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náklady řízení tvoří odměna ve výši 600 Kč, která byla stanovena dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, a to za dva úkony (výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Výše odměny za tyto úkony byla stanovena podle § 2 odst. 3 citované vyhlášky. Náklady řízení dále představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady řízení tedy činí částku v celkové výši 1 000 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Pro úplnost pak soud dodává, že žalobci nepřiznal odměnu za písemné podání ze dne 13. 9. 2021, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené (ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.). Ve vztahu k tomuto podáním soud konstatuje, že skutková tvrzení, která v něm žalobce k doplnil, měla být obsažena již v samotné žalobě. Kdyby tak žalobce učinil, nemusel by svou žalobu následně k výzvě soudu doplňovat a tyto další náklady by mu tak v této souvislosti nevznikly.