1 C 117/2022-72 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně navrhla uložit žalované povinnost zaplatit jí částku 62 800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je na základě smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] s produktovým názvem P D S20 ZELENÁ v hotovosti týdenní 02/2019 právním nástupcem společnosti [právnická osoba]. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce uzavřel se žalovanou dne 15. 7. 2019 smlouvu o zápůjčce, na základě níž byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 31 000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala uhradit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 23 001 Kč. Poplatek byl vypočten jako součet zvlášť kapitalizovaných položek, a to úroku při sazbě 29% ročně, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení. Žalovaná se zavázala uhradit celkem částku 54 001 Kč v hotovosti v 60 týdenních splátkách. Výše každé týdenní splátky činila 901 Kč, když první týdenní splátku byla žalovaná povinna zaplatit v den, kdy uplyne týden od data uzavření smlouvy a každou další týdenní splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Poslední týdenní splátka činila 842 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 8 301 Kč, z toho byla částka 4 027,71 Kč zaplacena na jistinu, která byla ponížena na 26 972,29 Kč. Další uhrazená platba ve výši 4 273, 29 Kč byla započtena na poplatky ve výši 23 001 Kč, které byly poníženy na 18 727,71 Kč a jsou požadovány ve výši 16 927,71 Kč. Žalovaná neplnila svoje povinnosti řádně a včas, je v prodlení s placením jednotlivých splátek, čímž vzniklo žalobci právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek. Po žalované je požadována smluvní pokuta ve výši 15 500 Kč, a to podle smluvního ujednání sjednaného v rámci článku„ Postup při prodlení zákazníka“. Dále se žalobce domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení ve výši 1 536,48 Kč, sankčních poplatků ve výši 3 400 Kč za zahájení vymáhání dluhu v centrálním vymáhání pohledávek a za upomínky, a to podle smluvního ujednání„ Postup při prodlení zákazníka“. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovaného oznámeno dopisem z 1. 2. 2022. Spolu s oznámením byla žalovaná vyzvána k okamžitému splácení dluhu, a to do 17. 3. 2022. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že její právní předchůdce před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované, a to lustrací v bankovních a nebankovních registrech, vyhodnocením příjmu žalované a výdajů žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud tomuto návrhu nevyhověl, neboť z listinných důkazů, které byly součástí spisu, nevyplýval jednoznačný závěr o dostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany poskytovatele úvěru. Proto soud přistoupil k dokazování. 4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem dne 15. 7. 2019 číslo [tel. číslo] soud zjistil, že se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 31 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 21 201 Kč, skládající se z úroku ve výši 29 % ročně, který byl sjednán pevně po celou dobu v částce 5 545 Kč, z poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 13 908 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 748 Kč, splatit v 60 týdenních splátkách po 901 Kč, když poslední splátka činila 842 Kč. Současně se žalovaná zavázala uhradit částku 1 800 Kč jako doplňkové pojištění. Ze smlouvy vyplývá, že žalované byla částka 31 000 Kč vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. V článku 6 smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce, nazvaným„ Postup při prodlení zákazníka“ strany sjednaly pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku celkové dlužné částky, právo věřitele na smluvní pokutu ve výši 0, 1% denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení a zároveň právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve formě poplatku za zaslanou upomínku a za zahájení vymáhání dluhu, když poplatek za zaslanou upomínku je paušalizovanou náhradou účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč za zaslanou upomínku. Poplatek na zahájení vymáhání dluhu oddělení centrálního vymáhání pohledávek byl sjednán v částce 1 000 Kč. 5. Žalovaná vystupovala při uzavření předmětné smlouvy v pozici spotřebitele, proto se na předmětné úvěrové smlouvy vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se zabýval, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření uvedených úvěrových smluv. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku při tom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Jako důsledek porušení uvedené povinnosti stanoví § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy uzavřené v rozporu s povinností poskytovatele úvěru s tím, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčení lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. Právní předchůdce žalobkyně provedl lustraci v bankovních a nebankovních registrech s negativním záznamem. [příjmení] [jméno] [příjmení], která fakticky uzavírala se žalovanou smlouvu, ověřil právní předchůdce žalobkyně výši příjmů a výdajů žalované. Ze zákaznické karty z předložených výplatních pásek je zřejmé, že právní předchůdce žalobce vycházel z toho, že žalovaná je zaměstnána s čistým měsíčním průměrným příjmem ve výši 15 204 Kč. V zákaznické kartě je dále uvedeno, že další čistý příjem v domácnosti dosahuje částky 24 370 Kč, celkem 39 575 Kč a výdaje žalované činí 3 500 Kč. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ověřovala jak příjem žalované, tak jejího manžela, a ověřovala rovněž výdaje žalované z předložených složenek o zaplacení nájmu a plateb elektřiny. Z výpovědi svědkyně vyplynulo, že byla překvapena, jak nízké tyto částky jsou. Z výpovědi svědkyně soud dále zjistil, že právní předchůdce žalobce měl zavedenou praxi, kdy doklady o příjmech se zaváděly do vnitřního systému, na rozdíl od výdajů, které se jenom ověřovaly. Poté systém vyhodnotil, zda je se žadatelem možno uzavřít příslušnou smlouvu o úvěru (zde o zápůjčce), a dále svědkyně věc vždy konzultovala ještě se svým nadřízeným. Poté teprve přistoupila k uzavření smlouvy. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 7. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku z předmětné smlouvy za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalované bylo oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022, jehož součástí je zároveň výzva k úhradě dlužné částky do 17. 3. 2022. Doručením výzvy včetně doručení předžalobní výzvy bylo prokázáno potvrzení podání k přepravě České poště. 8. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně dostatečně splnil svoji zákonnou povinnost a zkoumal úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal předmětnou smlouvu jako platnou. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvy o zápůjčce ve smyslu podle § 2 390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Právní předchůdce žalobkyně splnil svoji povinnost a přenechal žalované finanční prostředky ve výši 31 000 Kč, avšak žalovaná nesplnila svoji povinnost ze smlouvy a nevrátila finanční prostředky včetně sjednaného poplatku a úroků řádně a včas. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení požadované částky před podáním žaloby. Tvrzení žalobkyně, že předmětné částky žalovaná neuhradila, nebylo konkrétními důkazy vyvráceno, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. Aktivní procesní legitimace žalobkyně je dána us