1 C 24/2022-29 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně navrhla uložit žalovanému povinnost zaplatit částku 10 792 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný je vlastníkem nákladního motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód] s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, k němuž neměl sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020. Žalobkyně má proto nárok na příspěvek za vozidlo za 122 dní po 86 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 15. 2. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že skutková tvrzení žalobkyně jsou prokázaná. Z centrálního registru vozidel soud zjistil, že jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] [VIN kód] je v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 evidován [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobkyně kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným prokázala, že [jméno] [příjmení] vozidlo [registrační značka] prodal právě žalovanému. Údaje uvedené v centrálním registru vozidel mají pouze deklaratorní charakter, a protože bylo provedenými důkazy prokázáno, že došlo k převodu vozidla na žalovaného, soud ohledně tohoto vozidla nevychází z údajů v uvedených v registru vozidel, nýbrž dospěl k závěru, že vlastníkem a provozovatelem vozidla byl v předmětném období právě žalovaný. 4. Žalovaný jako vlastník a provozovatel shora uvedeného nákladního motorového vozidla neměl v uvedeném období, tedy 122 dní sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně výzvou ze dne 2. 12. 2020 vyzvala podle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1991 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného k úhradě příspěvku do 60 dnů. Z informace České pošty, s.p., soud zjistil, že výzva byla žalovanému doručena dne 7. 12. 2020, splatnost příspěvku tak nastala dne 15. 2. 2021. Tvrzení žalobkyně, že předmětná částka uhrazena nebyla, nebyla konkrétními důkazy vyvrácena. 5. Žalobkyně má proto podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla. Denní sazba příspěvku činí podle § 2 odst. 1 písm. o) citované vyhlášky částku 86 Kč, a žalobkyně má proto nárok na příspěvek ve výši 10 492 Kč (122 x 86 Kč). Dále má žalobkyně podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 6. O nároku na úrok z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobkyně ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen „advokátní tarif“), dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, neboť zástupkyně žalobkyně učinila 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení jsou tak představovány součtem shora uvedených částek, které soud v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšil o náhradu za DPH ve výši 21 %, neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. Náklady řízení jsou dále tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, celkem tedy činí částku 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku k rukám zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Pro úplnost soud uvádí, že za podání ze dne 1. 3. 2022 soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, neboť náklady za uvedené podání nepovažuje za účelně vynaložené vzhledem k tomu, že žalobkyně jím jen doplňovala žalobu o náležitosti, které měly být již součástí žaloby.