1 C 37/2022-32 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, jímž by bylo určeno, že žalovaný je vlastníkem [značka automobilu] [registrační značka] [anonymizováno], rok výroby 1990, výrobní číslo [anonymizováno], alternativně se domáhal určení, že žalobce není vlastníkem předmětného vozidla. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel se žalovaným v květnu roku 2019 ústní formou kupní smlouvu na předmětné vozidlo za kupní cenu 1 000 Kč. Žalovaný si vozidlo osobně převzal společně s malým i velkým technickým průkazem. Dále žalobce předal žalovanému plnou moc za účelem změny zápisu v registru silničních vozidel. Dne 16. 6. 2021 byl [stát. instituce] vydán v řízení o přestupku příkaz sp.zn. [spisová značka] [anonymizováno] [číslo] č.j. [spisová značka], kterým bylo rozhodnuto, že se žalobce zaviněním z nedbalosti dopustil přestupku podle § 83 odst. 1 písm. b) zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Byl shledán vinen tím, že jako vlastník a provozovatel prodal předmětné vozidlo a následně nepožádal do deseti pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel. Byla mu uložena pokuta ve výši 1 000 Kč. Žalobce poté zaslal žalovanému doporučený dopis s plnou mocí, kterým vyzval žalovaného k bezodkladnému převedení vozidla na základě příkazu. Zásilka se vrátila nedoručená. Žalovaný poté na opakované žádosti nereagoval. Žalobce se na základě žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel a žádosti o výmaz osobních údajů pokoušel o nápravu evidenčního stavu v registru vozidel. [stát. instituce] oznámil zahájení řízení a vyzval žalobce, aby doplnil následující poklady: technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dnů a platnou zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce zaslal kopii technického průkazu a zdůraznil, že originálem disponuje žalovaný. Dále založil zelenou kartu, neboť po celou dobu hradí povinné ručení. Současně sdělil, že není schopen fakticky doložit protokol o evidenční kontrole, neboť nedisponuje vozidlem. Usnesením ze dne 12. ledna 2022 č.j. [spisová značka] [anonymizováno] bylo řízení zastaveno, neboť nebyly předloženy potřebné doklady. Správní orgán při tom vycházel z nálezu Ústavního soudu ze dne 9. listopadu 2021 sp.zn. Pl.ÚS 114/2020, podle kterého se má v těchto případech postupovat právě žalobou u občanskoprávního soudu, který může určit, kdo je vlastníkem věci. Z toho žalobce dovozuje naléhavý právní zájem na určující žalobě. 2. Žalovaný, který se dostavil k jednání až k závěrečné řeči, uvedl, že je pravda, že od žalobce zakoupil vozidlo a nepřevedl jej v registru silničních vozidel, neboť mu bylo odcizeno. 3. Výpovědí svědka [celé jméno žalobce] bylo prokázáno, že žalobce prodal vozidlo [značka automobilu] [registrační značka] [anonymizována dvě slova] žalovanému v květnu roku 2019 a to za částku 1 000 Kč. Příkazem [stát. instituce], odboru vnitřních věcí – oddělení přestupků ze dne 16. 6. 2021 č.j. [spisová značka] [anonymizováno] byl žalobce uznán vinným, že se zaviněním z nedbalosti dopustil přestupku podle ustanovení § 83 odst. 1 písm. b) zákona o podmínkách provozu vozidla tím, že jako fyzická osoba, vlastník a provozovatel silničního vozidla [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] prodal v roce 2019 v přesně nezjištěný den uvedené vozidlo žalovanému a nepožádal do deseti pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel u Obecního úřadu obce s rozšířenou působnosti, kdy k prodeji vozidlo došlo na základě ústní kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla. Dopisem ze dne 5. 8. 2021 byl žalovaný žalobcem vyzván k tomu, aby převedl předmětné vozidlo v registru silničních vozidel na základě plné moci, která byla k tomuto dopisu přiložena. Dopisem ze dne 30. 11. 2021 žalobce požádal [stát. instituce], odbor dopravy, o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel a o žádost výmaz osobních údajů ohledně předmětného vozidla. Na základě této výzvy rozhodl [stát. instituce], odbor dopravy, dne 9. 12. 2021 o zahájení správního řízení a vyzval žalobce k doplnění podkladů, a to k předložení technického průkazu a osvědčení o registraci silničního vozidla, protokolu o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dnů a k předložení platné zelené karty, a to do deseti pracovních dnů od doručení této výzvy, načež žalobce dopisem ze dne 21. 12. 2021 sdělil, že nemůže předložit protokol o evidenční kontrole silničního vozidla neboť nedisponuje tímto vozidlem, a předložil kopii technického průkazu s tím, že originálem disponuje žalovaný. [stát. instituce], odbor dopravy, usnesením ze dne 12. 1. 2022 č.j. [spisová značka] [anonymizováno] řízení zastavil, neboť nebyly doloženy potřebné podklady. 4. Žaloba je svou povahou žalobou na určení ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“), která vyžaduje naléhavý právní zájem žalobce. Soud se proto zabýval tím, zda je naléhavý právní zájem žalobce na určení dán. Soud dospěl k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení, že není vlastníkem předmětného motorového vozidla, protože bez rozhodnutí soudu nelze situaci, kdy žalobce nedisponuje dokumenty vyžadovanými v ustanovení § 8 a v § 8a zákona číslo 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel. Žalobce nedisponuje originálem technického průkazu od vozidla ani protokolem o evidenční kontrole silničního vozidla ne starší než 30 dnů a žalovaný neposkytl žalobci potřebnou součinnost spočívající v poskytnutí vozidla či technického průkazu a nedostál ani své povinnosti provést změnu zápisu vlastníka v registru silničních vozidel na základě plné moci. Žalobce proto nemá jinou možnost než žalovat na určení, že není vlastníkem motorového vozidla (k tomu například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007 sp.zn. 32 Odo 10/2006). Skutečnost, že určovací rozsudek je dostatečným podkladem pro vymazání osoby, která již není vlastníkem motorového vozidla z registru silničních vozidel vyplývá také z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6.12.2016 sp.zn. 7 AS 254/2016-33. 5. V řízení bylo prokázáno, že žalobce předmětné vozidlo prodal na základě ústní smlouvy v květnu roku 2019 žalovanému za částku 1 000 Kč. Bylo tak prokázáno, že žalobce již není vlastníkem uvedeného vozidla. Soud proto žalobě ohledně určení, že žalobce není vlastníkem vozidla, vyhověl. Pokud jde však o návrh na určení, že vlastníkem předmětného motorového vozidla je žalovaný, soud žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť žádnými provedenými důkazy nebylo prokázáno, že žalovaný je aktuálním vlastníkem uvedeného vozidla. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný, když soud vyhověl jednomu z petitů alternativního návrhu. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce 17 785 Kč. Tato částka se skládá z následujících položek. Odměny za zastupování za 3 úkony: příprava a převzetí zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, sepis žaloby ve věci § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a účast na jednání soudu podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby činí 2 500 Kč podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu Celkem tak mimosmluvní odměna činí 7 500 Kč. Dále náleží žalobci paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu za tyto 3 úkony právní služby po 300 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce vyúčtoval mimosmluvní odměnu za čtyři úkony právní služby, když vyúčtoval rovněž sepsání právního rozboru ve věci ze dne [datum], avšak žádný právní rozbor z obsahu spisu nevyplývá. Dále náleží žalobci náhrada cestovních výdajů, a to za cestu vozidlem [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] při kombinované spotřebě benzinu 95 Octanu 6,6 litrů /100 km, při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy podle § 1 vyhlášky 511/2021 Sb. ve výši 4,70 Kč a při ceně 1 litru benzinu automobilového 95 Octanu podle § 4 písm. a) vyhlášky 511/2021 Sb. ve výši 37,10 za 1 litr. Náhrada za amortizaci tak představuje částku 2 265,40 Kč (482 x 4,70) a cestovní výdaje na benzin představují částku 1 180 Kč (482/100 x 6,6 x 37,10). Cestovní výdaje tak představují částku celkem 3 445,40 Kč. Dále náleží žalobci náhrada za promeškaný čas strávený na cestě z místa sídla, tedy z Brna do Strakonic a zpět podle § 14 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu za 12 půl hodin po 100 Kč, celkem 1 200 Kč, vše zvýšené ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. o náhradu zadání z přidané hodnoty ve výši 21