4 C 18/2022-18 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 1 484 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil dne 31. 7. 2016. Žalovanému zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zákonem číslo 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaný nedostal své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za období únor 2020 až prosinec 2020, tedy za 11 měsíců po 135 Kč měsíčně, celkem 1 484 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl upomínán. 2. Žalovaný se žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný se jako poplatník přihlásil v červenci 2016. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal výzvou k úhradě dlužných televizních poplatků ze dne 8. 3. 2021, z níž bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužných televizních poplatků za období únor 2020 až prosinec 2020 po 135 Kč měsíčně s výjimkou února 2020, kdy byl vyzýván k úhradě částky 134 Kč. Z dokladu o doručení bylo zjištěno, že tato výzva byla žalovanému vložena do schránky dne 24. 3. 2021. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal výzvou k úhradě dlužných televizních poplatků ze dne 18. 5. 2021, z níž bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužných televizních poplatků s tím, že aktuální výše závazků činí 1 669,69 Kč. 4. Na základě provedeného dokazování má soud tvrzení žalobce za prokázaná. Tvrzení žalobce, že žalovaný televizní poplatky řádně nehradil, žalovaným vyvráceno nebylo, a proto soud z tohoto tvrzení vychází. O povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku bylo rozhodnuto podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. v platném znění, když výše televizního poplatku byla stanovena v souladu s § 6 citovaného zákona O povinnosti žalovaného zaplatit úroky z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v patném znění. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále byla žalobci přiznána náhrada s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, č. j. I. ÚS 3344/2012 a dle 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.