4 C 25/2022-21 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 14 642 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žalobce uvedl, že žalobce (do 16. 5. 2017 vystupující pod obchodní firmou [právnická osoba]) a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne 10. 8. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které si ujednali, že žalobce na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek uvedených ve smlouvě. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo [číslo obč. průkazu], přičemž při uzavírání smlouvy poskytl žalobci kopii svého občanského průkazu k ověření totožnosti. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo úču [bankovní účet], který žalovaný uvedl ve smlouvě. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Žalobce každý měsíc dle smlouvy zasílal žalovanému výpis z úvěru, na němž jsou uvedeny aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Žalobce a žalovaný si ve smlouvě dále ujednali, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 1 600 Kč. Bylo ujednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Dále si účastníci ve smlouvě ujednali, že žalovaný je povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byli žalobcem poskytnuty, úrok ve sjednané výši 20 % měsíčně, a to za dobu od 1. dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Bylo sjednáno, že úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně činí 4 679 Kč. Dále bylo ve smlouvě mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaný je v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních tří měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Dále žalobce uvedl, že žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Dle smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobce je oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný je v prodlení od 1. 12. 2018. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky, která činí 14 642 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl upomínán. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] z níž bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako klientem, přičemž ze strany žalobce byla smlouva podepsána dne 10. 8. 2018, ze strany žalovaného dne 11. 8. 2018. Z této smlouvy bylo zjištěno, že úvěrující se zavazuje, že na požádání klienta poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu až 50 000 Kč s tím, že výše jednotlivých čerpání je omezena, přičemž výše prvního čerpání činí nejvýše 5 000 Kč. Z této smlouvy bylo dále zjištěno, že klient se zavázal do konce každého kalendářního měsíce počínaje prvním kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání prostředků uhradit minimální splátku, přičemž výše minimální splátky úvěru činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však činí výše minimální splátky 300 Kč. Dále bylo z této smlouvy zjištěno, že klient se zavázal za každé čerpání úvěru uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. Dále byl ve smlouvě sjednán za dobu od 1. dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení, úrok z dlužné částky výši 20 % měsíčně. Bylo sjednáno, že v případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle článku 6.5 Smlouvy, je za dobu od 1. dne splatnosti celého dluhu až do splacení dluhu klient povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Dále bylo sjednáno, že v případě, že bude klient v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce, stává se bez dalšího celý dluh splatným. Dále bylo z této smlouvy zjištěno, že byla sjednána smluvní pokuta v čl. 6 Smlouvy, a to tak, že pokud bude klient v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen uhradit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 kalendářních měsíců prodlení klienta. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal výpisem z podnikatelského konta, z něhož bylo zjištěno, že dne 10. 8. 2018 na účet uvedený ve smlouvě byla dne odeslána částka 5 000 Kč a dne 15. 8. 2018 částka 3 000 Kč. V poznámce je uvedeno číslo smlouvy. Tvrzení, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobce prokázal výpisy k revolvingovému úvěru ze dne 10. 9., 10. 10., 12. 11., 10. 12. 2018, dále 10. 1. a 11. 2. 2019. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný celkem čerpal částku 8 000 Kč. Tvrzení žalobce, že žalovaný dlužnou částku řádně nesplácel, žalovaným vyvráceno nebylo, a proto soud z tohoto tvrzení vychází. O povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku bylo rozhodnuto v souladu se smlouvou a dle § 2395 obč. zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. O povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu bylo rozhodnuto podle § 2048 obč. zákoníku, když soud má za prokázané platné sjednání smluvní pokuty. O povinnosti žalovaného zaplatit úroky z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále odměnu za právní zastoupení dle § 14 b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé), se 3 režijními paušály po 100 Kč, vše zvýšeno o 21% DPH ve výši 252 Kč Celkem tedy soud žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal částku 2 252 Kč.