1 C 265/2023-41 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně navrhla uložit žalovanému povinnost zaplatit mu částku 34 319,10 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 11. 2020, je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], dříve [právnická osoba] Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru dne 7. 6. 2022, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 34 319,10 Kč, úvěr měl být splacen do 12. 7. 2022, žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, tím zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byl prostřednictvím webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší, kterou žalovaný čerpal ve výši 34 319,10 Kč se splatností dne 12. 7. 2022, úvěr byl poskytován na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že původní věřitel ji ověřoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat nejméně životnímu minimu 3 410 Kč. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru předložila smlouvu [právnická osoba] – úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne 7. 6. 2022, jíž se společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši do 25 000 Kč s výpůjční úrokovou sazbou 0,4026 % denně, tj. 146,949 % z nesplaceného úvěru a žalovaný se zavázal splácet v měsíčních splátkách odpovídajících minimální částce platby, kdy bylo třeba hradit minimální splátku kterou tvoří 13 % nesplaceného úvěru s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo 1 000 Kč v závislosti na tom, která částka je vyšší. Z úvěrové smlouvy je však zřejmé, že není stranami podepsaná, a to ani např. elektronicky, určeným PIN kódem apod. Skutečnost, že žalovaný úvěr čerpal, žalobkyně prokazovala listinou nazvanou Loan application info, která byla předložena soudu v anglickém jazyce, soud ji považuje za listinu opatřenou z vnitřního systému žalobkyně či jejího předchůdce, nejedná se o sdělení banky žalovaného potvrzující, že na konkrétní účet byl vyplacen úvěr apod. Dále žalobkyně předložila tabulku se soupisem faktur, úroků a poplatků a platební informace (konečnou fakturu). Žalobkyně sdělením [právnická osoba] prokázala, že žalovaný byl ke dni 7. 6. 2022 majitelem účtu č. [bankovní účet]. Z dodatku č. 2 smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem ze dne 18. 11. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek, je zřejmé, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2021 soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a odeslání oznámení bylo doloženo příslušným podacím lístkem. 4. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce poskytl žalovanému úvěr dle smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 7. 6. 2022. Ve věci nebylo prokázáno, že tato úvěrová smlouva byla mezi žalovaným a společností [právnická osoba], dříve [právnická osoba], uzavřena, smlouva není podepsaná písemně ani náhradním způsobem, např. přiděleným PIN kódem, apod. Listina nazvaná Loan application info ani tabulka žalobkyně s přehledem faktur, jistiny a úroků z vnitřního systému žalobkyně či jejího právního předchůdce není způsobilá prokázat, zda a v jaké výši žalovaný úvěr čerpal. [právnická osoba], pouze potvrzuje, že žalovaný byl ke dni 7. 6. 2022 majitelem příslušného běžného účtu, nikoliv však, že na tento účet byly poskytnuty právním předchůdcem žalobkyně tvrzené finanční prostředky. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. Pro úplnost soud uvádí, že poučovací povinnost soudu o povinnosti žalobkyně označit k rozhodným skutkovým tvrzením důkazy, konkrétně k tvrzením, že byla uzavřena předmětná smlouva a že žalovanému byly poskytnuty tvrzené finanční prostředky, se dle § 118a odst. 3 o.s.ř. váže k jednání soudu. Protože se žalobkyně z jednání omluvila, nebylo možné jí příslušné poučení poskytnout. 5. O náhradě nákladů soud rozhodl dle 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario. Žalovaný, který byl ve věci zcela úspěšný, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.