6 C 11/2023-17 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaný byl povinen zaplatit jí 6 504 Kč, neboť jako vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka] s objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 neměl k němu v období od 20. 11. 2020 do 31. 3. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku nepojištěného vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč a počtu 132 nepojištěných dnů tvoří základ tohoto příspěvku částka 6 204 Kč, k níž náleží poplatek ve výši 300 Kč a žalobkyni tedy je povinen žalovaný uhradit celkových 6 504 Kč, což on neučinil ani přes opakované výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze zprávy Městského úřadu Strakonice ze dne 12. 1. 2023 bylo zjištěno, že jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] byl v období od 20. 11. 2020 do 31. 3. 2020 registrován žalovaný. Ze zjištěných údajů o vozidle a výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP z 19. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel tohoto vozidla s objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 neměl k tomuto vozidlu v období od 20. 11. 2020 do 31. 3. 2021, tedy po dobu 132 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a byl vyzván k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla, který vzhledem k počtu 132 dnů a denní sazbě tohoto příspěvku 47 Kč představuje v základu 6 204 Kč. Zároveň byl poučen, že pokud tuto částku neuhradí, budou po něm ještě navíc požadovány náklady za mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Z upomínky ze dne 23. 2. 2022 včetně doručenky bylo zjištěno, že žalovaný nic neuhradil a byl tedy vyzván k úhradě plné výše příspěvku 6 504 Kč. Z upomínky ze dne 8. července 2022 včetně informace o zásilce bylo zjištěno, že tak neučinil. Z předžalobní výzvy ze dne 2. září 2022 včetně dokladu o doručení bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalovaný neprokázal, že by tak učinil. 4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka] neuhradil za období od 18. 3. 2018 do 7. 6. 2018 pojištění z provozu vozidla, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu příspěvku z tohoto nepojištěného vozidla dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k denní sazbě tohoto příspěvku ve výši 47 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. tvoří základ tohoto příspěvku částka 6 204 Kč, k níž ve smyslu § 4 odst. 4 citovaného zákona náleží i poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 2a) citované vyhlášky. Žaloba je tedy co do celkových 6 504 Kč důvodná a soud jí vyhověl jak ohledně této částky, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z i ohledně úroků z prodlení ze základu příspěvku, neboť se jedná o prodlení s plněním peněžitého dluhu a výše těchto úroků z prodlení odpovídá § 2 prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 5. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu, s plněním do 50 000 Kč, soud při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu, a na odměně za právní zastoupení přiznal 3x 200 Kč dle bodu 1 tohoto ustanovení, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b) odst. 5 advokátního tarifu, dále 21% náhrada za DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř., tedy 189 Kč, což s připočtením soudního poplatku 400 Kč představuje na nákladech řízení 1 489 Kč.