4 C 296/2023-19 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaný povinen zaplatit mu částku 34 198,75 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení a dále částku 11 681,99 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný jako klient uzavřel dne 27. 1. 2022 se žalobcem jako úvěrujícím smlouvu o spotřebitelském úvěru [typ smlouvy] [typ smlouvy] [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč za podmínek stanovených v článku II. a III. Smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou také smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [typ smlouvy] [typ smlouvy]. Žalovaný jako klient současně mimo jiné prohlásil, že ohledně jeho osoby nebylo zahájeno insolvenční řízení a že ke dni podpisu smlouvy nejsou splněny podmínky pro podání insolvenčního návrhu, není proti němu vedeno exekuční řízení či výkon rozhodnutí a zahájení takového řízení nehrozí. Žalobce současně splnil svoji zákonem stanovenou povinnost a dostatečným a průkazným způsobem prověřil před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného tak, aby se minimalizovalo riziko nesplácení úvěru. Zejména si prověřil údaje uvedené žalovaným jako žadatelem v žádosti o spotřebitelský úvěr. Údaje uvedené žadatelem byly porovnány s údaji doložených v dokladech prokazujících schopnost žadatele splácet úvěr. Jednalo se zejména o výplatní pásky prokazující výši pravidelného měsíčního příjmu a výpis z bankovního účtu prokazující pohyby na účtu (příjmy – výdaje) atd. Dále žalobce prověřil žalovaného jako žadatele v dostupných registrech, zejména v centrální evidenci exekucí a centrálním registru dlužníků. Na základě všech takto získaných údajů a informací je pečlivě posouzeno, zda a v jaké výši lze žadateli úvěr poskytnout. V tomto případě bylo výsledkem prověřování zjištění, že dlužník hradí pravidelně své závazky bez větších problémů a jeho doložený měsíční příjem a zjištěné měsíční výdaje nebrání poskytnutí úvěru v předmětné výši. Dále žalobce uvedl, že svoji povinnost ze smlouvy splnil a převedl finanční prostředky – částku ve výši sjednaného úvěru ve výši 35 000 Kč na účet žalovaného. Žalovanému vznikla uzavřením smlouvy a přijetím finanční částky povinnost spotřebitelský úvěr splácet a splatit za podmínek sjednaných ve smlouvě, a to ve 30 pravidelných měsíčních splátkách po 3 491 Kč vždy k 27. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 27. 2. 2022. Žalovaný uhradil řádně pouze splátku splatnou dne 21. 2. 2022 ve výši 3 500 Kč a dne 15. 3. 2022 částku 3 500 Kč. Počínaje dnem 27. 4. 2022 sjednané splátky řádně neplnil a dnem 28. 4. 2022 se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Následně dne 2. 5. 2022 žalovaný uhradil částku ve výši 3 972 Kč. Dle čl. VI. odst. 1 smluvních podmínek„ Nesplní-li klient povinnost uhradit jednotlivou splátku včas, vyzve jej úvěrující k úhradě dlužné splátky a poskytne mu lhůtu alespoň 30 dní. V případě, že klient neuhradí dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě poskytnuté úvěrujícím, bude úvěr zesplatněn.“ Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné splátky upomínkou ze dne 1. 6. 2022 a žalobcem mu byla poskytnuta dodatečná lhůtě k úhradě dlužné splátky. Protože žalovaný přes opakované upomínky žalobce dlužnou splátku neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou i dalších splátek, došlo nejpozději ke dni 22. 9. 2022 k zesplatnění úvěru a žalovanému vznikla povinnost zaplatit celkovou nesplacenou jistinu úvěru ve výši 34 198,75 Kč a dále příslušenství a smluvní pokuty. Žalovanému vznikla povinnost uhradit spolu s jistinou sjednaný úrok dle zápůjční úrokové sazby, t. j. smluvní úrok ve výši 111,33 % ročně, který z částky 34 198,75 Kč od 28. 4. 2022 do 22. 9. 2022 činí 15 050,75 Kč. Podle článku VI. odst. 2 smluvních podmínek je žalovaný povinen uhradit žalobci účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s jeho prodlením s úhradou splatných částek, zejména pak poplatek za upomínku ve výši 450 Kč. Žalobce odeslal žalovanému celkem 2 upomínky a vznikl mu tak nárok na úhradu částky 900 Kč. Dále žalobce uvedl, že podle článku VI. odst. 3 a) smluvních podmínek je oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 499 Kč, maximálně však ve výši 2 999 Kč za rok. Podle článku VI. odst. 1 smluvních podmínek, pak dojde-li k zesplatnění, je žalobce oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je klient v prodlení. Žalobce tak požaduje smluvní pokutu ve výši 499 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 34 198,75 Kč ode dne 23. 9. 2022 do sepsání žaloby, tedy do 15. 8. 2023, ve výši 11 182,99 Kč Smluvní pokuty tedy činí celkem 11 681,99 Kč. Žalovaný dlužné částky neuhradil, přestože byl upomínán. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování bylo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [typ smlouvy] [typ smlouvy] [číslo] zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 27. 1. 2022, na jejím základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč jako neúčelový se zápůjční úrokovou sazbou 111,33 % ročně. Žalovaný se zavázal tento úvěr zaplatit ve 30měsíčních splátkách po 3 491 Kč, přičemž první splátka měla být uhrazena dne 27. 2. 2022. Žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 104 730 Kč. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal smluvními podmínkami ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [typ smlouvy] [typ smlouvy] ze dne 27. 1. 2022, které jsou žalovaným podepsány. Ze splátkového kalendáře vyplývá, že žalovaný byl povinen úvěr splácet od 27. 2. 2022 do 27. 7. 2024 v měsíčních splátkách po 3 491 Kč. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 1. 2. 2022 bylo zjištěno, že na účet žalovaného uvedený ve smlouvě byla z účtu žalobce odeslána částka 35 000 Kč. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal jednotlivými upomínkami, a to upomínkou č. 1 ze dne 1. 6. 2022, upomínkou č. 2 ze dne 16. 6. 2022, upomínkou č. 3 ze dne 28. 6. 2022, z nichž bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě částky 4 440 Kč a v posledně uvedené 8 381 Kč s tím, že nebude-li uvedená částka uhrazena, bude žalobce požadovat okamžité splacení zůstatku úvěru. Z dopisu ze dne 29. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalovanému, že závazek ze smlouvy o úvěru [číslo] se v celém rozsahu stal splatným ke dni 22. 9. 2022 a žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 51 243,81 Kč. 4. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného prokázal výpisem z centrální evidence exekucí, výpisem z běžného účtu a úvěrovou zprávou NRKI – BRKI. Z lustrace v centrální evidenci exekucí bylo zjištěno, že žalovaný nemá žádnou exekuci. Z výpisu z běžného účtu [číslo] [rok] bylo zjištěno, že v období od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021 měl žalovaný příjem 23 842 Kč, výdaje ve výši 29 722,83 Kč, příjem žalovaného je představován mzdou od zaměstnavatele [právnická osoba] Z úvěrové zprávy NRKI -BRKI týkající se žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný má u kreditní karty sjednán úvěrový rámec 40 000 Kč s tím, že nesplacená částka po splatnosti zde činí 241 Kč. Dále bylo z této zprávy zjištěno, že u žalovaného došlo k zesplatnění 2 úvěrů, kde měl nesplacené částky po splatnosti. 5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. obč. zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný vystupoval při uzavřené úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele, vztahuje se na předmětnou úvěrovou smlouvu rovněž zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitelem nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitelem a způsobu plnění dosavadních dluhů. Případné porušení uvedené povinnosti zakotvené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srovnej rozsudek Soudního dvora EU, II. senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud se tedy zabýval otázkou, jak žal