6 C 34/2026-18 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, podle nějž by žalovaná byla povinna zaplatit jí 14 830 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . dne 28. 2. 2026 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 127 868 Kč a žalovaná z něj uhradila 113 038 Kč a dluží tedy 14 830 Kč. K samotnému uzavření úvěrové smlouvy bylo tvrzeno v žalobě, že žalovaná si vybrala na webových stránkách společnosti poskytovatele úvěru dostupné parametry úvěru, vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, které jsou uvedeny ohledně žalované, včetně telefonního čísla a emailové adresy, a poté byla povinna seznámit se s obsahem, podmínkami a povinnostmi a sankčními ujednání plynoucími z uzavřené smlouvy. K ověření totožnosti a skutečnosti, že žalovaná je majitelem uvedeného účtu pro vyplacení peněžních prostředků, byla povinna uvést informace o platební kartě a žalovaná autorizovala provedení platby ve výši 1 000 Kč na bankovní účet věřitele, která mu byla následně vrácena. Totožnost byla ověřována prostřednictvím fotokopie občanského průkazu. Dále byla ověřována úvěruschopnost žalované doložením příjmu žalované. Žalovaná pak následně odeslala návrh na uzavření smlouvy kliknutím na tlačítko podpis. Původní věřitel s návrhem souhlasil a svůj souhlas sdělil prostřednictvím klientského profilu, čímž došlo k uzavření smlouvy. Pohledávka z této smlouvy pak byla smlouvami o postoupení pohledávek z 6. 11. 2025 a 3. 11. 2025 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována, avšak dlužnou částku ani přes výzvu neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a byla v řízení nečinná.3. Ze smlouvy č. , hodnota, nebylo zjištěno, že by žalovaná , Jméno žalované, 28. 2. uzavřela se společností , právnická osoba, . smlouvu o spotřebitelském úvěru na jiný úvěr než bydlení, neboť ohledně žalované je zde uveden jako podpis , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , aniž by k této smlouvě bylo doloženo, jakým způsobem byla uzavřena, když samotná fotokopie občanského průkazu provedené jako důkaz k takovémuto prokázání nepostačuje. Ze zprávy , právnická osoba, . z 20. 2. 2026 a potvrzení o platbách z 28. 2. 2024, 1. 3. 2024, 18. 3. 2024, 20. 3. 2024, 21. 3. 2024, 25. 3. 2024, 26. 3. 2024, 28. 3. 2024, 5. 4. 2024, 6. 4. 2024, 10. 4. 2024, 25. 4. 2024, 25. 4. 2024, 9. 5. 2024, 14. 5. 2024, 17. 5. 2024, 10. 6. 2024, bylo prokázáno, že žalované skutečně v období od 20. 2. do 10. 6. 2024 bylo na její účet vyplaceno 127 868 Kč ze strany společnosti , právnická osoba, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 3. 11. 2025, včetně dodatku, bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . postoupila nárok z této smlouvy na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 4. 11. 2025 i dodatku bylo zjištěno, že nárok z této smlouvy byl společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . postoupen na žalobkyni. Z výzvy z 9. 4. 2024 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . ještě před postoupením pohledávky zesplatnila nárok z předmětné smlouvy s tím, že žalovaná na ní dluží na jistině 14 830 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky z 21. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla o postoupení pohledávky až na žalobkyni vyrozuměna s tím, že nadále má plnit právě žalobkyni, když z dokladu z 25. 11. 2025 vyplývá, že bylo toto oznámení doručeno žalobkyni. Žalovaná neprokázala, že by něčeho nad rámec částky 14 830 Kč žalobkyni uhradila.4. Z provedeného dokazování lze tedy shrnout, že žalobkyně neprokázala, že by mezi její právní předchůdkyní společností , právnická osoba, . a žalovanou byla skutečně dne 28. 2. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , neboť z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaná si zvolila a požádala o uzavření této smlouvy, jak bylo tvrzeno v žalobě, sdělila své veškeré údaje a uhradila platbu 1 Kč na bankovní účet původního věřitele, která jí byla následně vrácena, a pokud na předmětné smlouvě je uveden pouze kód, aniž by bylo ověřeno, že se jedná o kód verifikační, který by ověřoval uzavření smlouvy se žalovanou, nelze ze všech uvedených skutečností vyvodit, že to byla právě žalovaná, která se společností , právnická osoba, . tuto smlouvu uhradila. V řízení nicméně bylo prokázáno, že tato společnost žalované na její účet uhradila celkových 127 868 Kč a žalovaná z nich zaplatila 113 038 Kč a tedy dluží 14 830 Kč, když nárok byl následně smlouvami o postoupení pohledávek v souladu s ustanovením § 1879 o. z. postoupen na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Z uvedených závěrů tedy vyplývá, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení vůči žalobkyni, co se týče neuhrazené částky 14 830 Kč ve smyslu § 2991 o. z., podle jehož odst. 1, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Soud proto považuje žalobu ohledně této částky za důvodnou a vyhověl jí jak ohledně ní, tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. i ohledně úroků z prodlení z této částky, jejíž výše v souladu s § 2 prováděcího vládního nařízení č. 351/2013 Sb.5. Žalobkyně byla ve věci úspěšná a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, které jí vznikly zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právního zastoupení (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva). Konkrétně se jedná na odměně za právní zastoupení 3 x 1 700 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, k tomu tři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, což s připočtením soudního poplatku 800 Kč představuje celkové náklady řízení 7 250 Kč.