18 C 68/2020-111 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 88.500 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 53.245,53 EUR od 1. 8. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 35.254,47 EUR od 22. 8. 2018 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná si u žalobkyně objednala [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] na výrobu [anonymizováno]. Od roku 2017 objednala téměř 2.000 tun drátů. Předmětem sporu jsou dvě faktury [číslo] ze dne 13. 6. 2018 a [číslo] ze dne 5. 7. 2018. Pokud se týká faktury [číslo] objednávka byla učiněna e-mailem ze dne 5. 4. 2018, zboží bylo odesláno dne 13. 6. 2018, faktura byla vystavena na částku € [číslo]. Zboží žalovaná převzala dne 11., 12. a 13. 7. 2018. Pokud se týká faktury [číslo] objednávka byla učiněna e-mailem ze dne 19. 6. 2018, zboží bylo odesláno dne 5. 7. 2018, faktura byla vystavena na částku € [číslo]. Zboží žalovaná převzala dne 31. 7. 2018. Žalovaná plnila pouze částečně, žalovaná částka představuje dosud neuhrazenou část. 2. Žalovaná se vyjádřila k žalobě tak, že již žalobkyni sdělila, že nezpochybňuje svoje závazky, avšak vzhledem k tomu, že zboží nebylo kvalitní a neodpovídalo požadované specifikaci (pro průměr drátu 3,8 mm pevnost v tahu [číslo] – [číslo] [anonymizováno], obsah uhlíku 0,80 – 0,84 %) vznikla žalované škoda v důsledku reklamací zákazníků ve výši € [číslo], kterou v tomto řízení uplatňuje ve smyslu § 98 o. s. ř. jako obranu započtením proti nároku žalobkyně. 3. Jelikož dvoustranná smlouva s [země] [číslo] Sb. neupravuje mezinárodní příslušnost soudu, je mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudu dána sídlem žalované v ČR podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 [země] sice není členem EU, to ovšem nemění nic na tom, že nařízení EU má pro český soud aplikační přednost před tuzemským kolizním předpisem. 4. Z nesporných skutkových tvrzení i z e-mailové korespondence a z nákladních listů soud zjistil, že objednávky, které jsou předmětem tohoto řízení z faktur [číslo] [číslo] byly žalovanou u žalobkyně objednány, byly žalobkyní žalované dodány a ve výši žalované částky za ně žalovaná neuhradila žalobkyni sjednanou cenu. 5. Z e-mailové korespondence (e-mail z 5. 4. 2018 na č. l. 10 s přílohou), e-mailové korespondence na čísle listu spisu (dále jen„ č. l.“) 16v-17, e-mailové korespondence na č. l. 35-46, e-mailové korespondence na č. l. 49-51, e-mailové korespondence na č. l. 58-60 a e-mailové korespondence na č. l. 58-60 soud zjistil, že žalovaná zmínila v korespondenci, že vyrábí [anonymizováno] z [anonymizováno] s [anonymizováno] [číslo] – [číslo] [anonymizováno] (např. e-mail z 1. 3. 2017), ale žalobkyně vždy reagovala, že takové parametry nedodává (např. e-mail z 14. 3. 2017 se zaslanou certifikací, nebo e-mail z 27. 2. 2017 na č. l. 71). V e-mailu ze dne 8. 6. 2018 (č. l. 83) jednatel žalobkyně uvedl, že (po jednání ohledně reklamace s významným [anonymizováno] zákazníkem) bude nutné se vrátit k původní specifikaci [anonymizováno] o průměru [anonymizována dvě slova] (tedy pevnost v tahu [číslo] – [číslo] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [anonymizováno]), tentýž den reaguje žalobkyně e-mailem (č. l. 82v) tak, že jejich [anonymizováno] toto nesplňují, museli by objednat jinou surovinu a pak ji otestovat, žádá o poskytnutí času a upozorňuje na zvýšení ceny v takovém případě. E-mailem ze dne 9. 6. 2018, 11. 6. 2018 a 12. 6. 2018 žalobkyně sděluje, že zašle vzorek k vyzkoušení. Z e-mailu ze dne 5. 4. 2018 (č. l. 10) soud zjistil, že žalovaná objednala zboží, které je předmětem faktury [číslo]. V objednávce je označeno množství, cena a termíny dodání. Specifikace [anonymizována dvě slova] či [anonymizována dvě slova] v objednávce uvedena není. Z e-mailu ze dne 19. 6. 2018 s pro-forma fakturou (č. l. 17-18) soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím své pracovnice [jméno] [příjmení] objednala [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] (bez uvedení specifikace kvality), které jsou předmětem faktury [číslo]. 6. Z dodacích listů a faktur soud zjistil, že pokud se týká faktury [číslo] zboží bylo odesláno dne 13. 6. 2018, faktura byla vystavena na částku € [číslo]. Zboží žalovaná převzala dne 11., 12. a 13. 7. 2018. Pokud se týká faktury [číslo] zboží bylo odesláno dne 5. 7. 2018, faktura byla vystavena na částku € [číslo]. Zboží žalovaná převzala dne 31. 7. 2018. 7. Z výpovědi jednatele žalované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že paní [příjmení] pracovala u žalované jako nákupčí, objednávala potřebné objemy. V tomto případě u těchto nákupů neexistují písemné formy v tomto oboru, žalovaná zpracovává asi 6.000 tun tohoto materiálu za rok, jedná se o asi 4-5 mil. [anonymizováno] měsíčně, což odpovídá výrobě asi [číslo] ks [anonymizováno] různě po Evropě. On nevěděl, jakou pevnost měl materiál, který jim žalobkyně dodávala v minulosti ještě před těmito objednávkami, nějak nad tím příliš nepřemýšlel, zřejmě to bylo [číslo] [anonymizováno]. Oni dostali signál, že je nějaký problém a chtěli, aby to změnili na obsah [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [číslo]. Když se objevil problém, jednal s protistranou o řešení, zaslal specifikaci v tahu, na což protistrana odpověděla, že zašle vzorek, že musí vybrat nového dodavatele a že to může být dražší. Měl za to, že objednávka z 19. 6. 2018 už bude obsahovat pevnější materiál, ale nenapadlo jej říci nákupčí paní [příjmení], aby toto nějak v objednávce zdůraznila. Nejprve si berou vzorek a po vyzkoušení případně učiní objednávku. S touto společností však již dříve obchodovali. Větší dodavatele před zadáním zakázky většinou osobně navštíví, což udělal i v tomto případě, považuje žalobkyni za seriózní firmu. Ohledně [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] mm neexistovala norma, pouze vydaná jejich firmou v 70. letech, jinak je to o zkušenosti, jejich firma se tím zabývá 60 let, [anonymizováno] je po dodání živý, musí několik dní stát, smlouvy nejsou ani na vstupu ani na výstupu v tomto oboru, vše je řešeno zakázkově, ohledně rozměrů či délky nejsou žádné standardy, je to vše jen na objednávku. Pokud se objeví nějaký problém v materiálu, oni se o tom dovědí nejdříve 4-8 měsíců od výroby. 8. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud vycházel přitom z listinných důkazů za stavu, kdy nikdo jejich pravost ani obsah nezpochybnil. Důkazní návrh na výslech svědka [příjmení] soud zamítl, jelikož z návrhu nevyplynula konkrétní skutková tvrzení, která by se měla jeho výpovědí prokázat, navíc pro níže v odůvodnění uvedený právní závěr byla jeho výpověď nadbytečná, což se týká i účetnictví žalované a metalografického a chemického rozboru. Uvedený rozbor by nebyl k ničemu použitelný – když si účastníci žádné parametry zboží nesjednali (kromě ceny a množství, případně obecného neurčitého označení„ [anonymizováno]“), další parametry dodaného zboží jsou pro toto řízení irelevantní. 9. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná si u žalobkyně objednala [anonymizována tři slova] na výrobu [anonymizováno]. Obchodní spolupráce trvala již od roku 2017. Pokud se týká faktury [číslo] objednávka byla učiněna e-mailem ze dne 5. 4. 2018, zboží bylo odesláno dne 13. 6. 2018, faktura byla vystavena na částku € [číslo]. Zboží žalovaná převzala dne 11., 12. a 13. 7. 2018. Pokud se týká faktury [číslo] objednávka byla učiněna e-mailem ze dne 19. 6. 2018, zboží bylo odesláno dne 5. 7. 2018, faktura byla vystavena na částku € [číslo]. Zboží žalovaná převzala dne 31. 7. 2018. Žalovaná plnila pouze částečně, žalovaná částka představuje dosud neuhrazenou část. 10. [země] i Česká republika jsou signatáři Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží z 11. 4. 1980, č. 160/1991 Sb., dále jen„ CSIG“. 11. Podle čl. 3 odst. 1 CSIG smlouvy o dodávce zboží, které má být vyrobeno nebo vyhotoveno, se považují za smlouvy o koupi zboží, ledaže strana, která zboží objednává, se zavazuje dodat podstatnou část věcí nutných pro jejich výrobu nebo zhotovení. 12. Podle čl. 9 odst. 1 CSIG strany jsou vázány jakoukoli zvyklostí, na které se dohodly, a praxí, kterou mezi sebou zavedly. 13. Podle čl. 11 CSIG Smlouva o koupi nemusí být uzavřena nebo prokazována písemně a nevyžadují se u ní žádné jiné formální náležitosti; lze ji prokazovat jakýmikoli prostředky, včetně svědků. 14. Podle čl. 30 CSIG prodávající je povinen dodat zboží, předat jakékoliv doklady, které se k němu vztahují, a vlastnické právo ke zboží, jak vyžaduje smlouva a tato Úmluva za podmínek stanovených smlouvou a touto Úmluvou. 15. Podle čl. 35 CSIG (1) Prodávající musí dodat zboží v množství, jakosti a provedení, jež určuje smlouva, a musí je zabalit nebo opatřit tak, jak určuje smlouva. (2) Pokud se strany nedohodly jinak, zboží neodpovídá smlouvě, leda