8 C 165/2021-18 — Okresní soud v Šumperku

Žalobce se domáhal zrušení vyživovací povinnosti, která mu byla stanovena na žalovaného rozsudkem zdejšího soudu ze dne 5. 9. 2007, č. j. 40 P 22/2007-63 s tím, že žalovaný ukončil 10. 6. 2021 studium na [anonymizováno] v [obec] maturitní zkouškou od 1. 7. 2021 se již živí sám. Zrušení vyživovací povinnosti žalobce požadoval od 1. 9. 2021. Žalovaný uvedl, že se zrušením předmětné vyživovací povinnosti s účinností od 1. 9. 2021 souhlasí. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 3. 11. 2007, má soud za prokázané, že žalobci bylo na žalovaného stanoveno výživné s účinností od 1. 9. 2007 ve výši 2.000 Kč měsíčně. Shodným tvrzením účastníků má soud za prokázané, že od 1. 7. 2021 je již žalovaný schopen se sám živit. Při právním hodnocení soud vycházel z § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo na základě shodného tvrzení účastníků prokázáno, že žalovaný je schopen se od 1. 7. 2021 sám živit, soud žalobě vyhověl a předmětné výživně žalobce na žalovaného s účinností od 1. 9. 2021 zrušil. Náhradu nákladů řízení žádný z účastníků nepožadoval.