8 C 29/2021-72 — Okresní soud v Šumperku

Žalobce se domáhal zrušení výživného na žalovanou, které mu bylo stanoveno rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu], pobočka [obec], č. j. [číslo jednací], ve výši 8.000 Kč měsíčně s tím, že žalovaná neukončila své magisterské studium na [anonymizováno] fakultě [ulice] Univerzity v [obec] bez závažného důvodu v řádném termínu, nepřipravuje se soustavně na své budoucí povolání a nelze jí tak výživné přiznat, neboť by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Výživné žalobce požadoval zrušit s účinností od 1. 9. 2020. Žalovaná k žalobě uvedla, že se zrušením předmětné vyživovací povinnosti souhlasí, avšak s účinností od 1. 2. 2021 s čímž žalobce následně souhlasil. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [název soudu], [pobočka] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že žalobci bylo na žalovanou stanoveno výživné s účinností od 1. 9. 2011 ve výši 8.000 Kč měsíčně. Shodným tvrzením účastníků má soud za prokázané, že od 1. 2. 2021 je již žalovaná schopna se sama živit. Při právním hodnocení soud vycházel z § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo na základě shodného tvrzení účastníků prokázáno, že žalovaná je schopna se od 1. 2. 2021 sama živit, soud žalobě vyhověl a předmětné výživně žalobce na žalovanou s účinností od tohoto data zrušil. Náhradu nákladů řízení žádný z účastníků nepožadoval.