218 C 47/2021-36 — Okresní soud v Šumperku

Předmětem řízení bylo zaplacení ceny za přepravu zboží, a to částky € 300 s příslušenstvím, s ohledem na zpětvzetí žaloby mimo nákladů spojených s uplatněním bylo řízení zastaveno usnesením ze dne 15. 7. 2022, čj. 218 C 47/2021-33. Mezinárodní příslušnost soudu je dána místem vykládky v ČR dle čl. 31 Úmluvy CMR. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Podle čl. 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU 1. Členské státy zajistí, že v případech, kdy má být v obchodních transakcích podle článku 3 nebo 4 zaplacen úrok z prodlení, má věřitel nárok obdržet od dlužníka alespoň pevnou částku ve výši 40 EUR 2. Členské státy zajistí, že pevná částka uvedená v odstavci 1 je splatná bez nutnosti upomínky a představuje náhradu vlastních nákladů věřitele spojených s vymáháním. Podle § 513 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 3 nař. vl. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. Žalovaná po podání žaloby zaplatila částku uplatněnou žalobou, čímž současně uznala ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zákoníku tento závazek, přičemž k tomuto závazku vznikl žalobkyni nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč dle nař. vl. 351/2013 Sb. a § 513 občanského zákoníku, což bylo implementováno do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU. Proto soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9.712 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7.488 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, předžalobní výzva, žaloba, zpětvzetí žaloby pro chování žalovaného) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7.200 Kč ve výši 1.512 Kč.