8 C 111/2020-188 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobce se domáhal snížení výživného na žalovaného na částku 2.000 Kč zpětně od 1. 7. 2020 s tím, že poslední výživné na žalovaného mu bylo stanoveno [název soudu], [pobočka], dne [datum] na částku 3.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2017. Žalobce ještě platí výživné na dvě nezletilé děti [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce] a dále na nezletilého syna [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce]. Rovněž u těchto dětí požádal o snížení výživného. Důvodem pro snížení jsou změny poměrů žalobce spočívající v tom, že po změně pracovní doby ze strany jeho zaměstnavatele [právnická osoba], [obec], mu neustále klesá mzda. V současné době žije se svojí družkou [jméno] [příjmení] v panelovém bytě 3+1 v [obec]. Dále v této společné domácnosti žijí její dvě děti, [jméno] a [jméno] [příjmení] a dcera [jméno] [příjmení]. 2. Žalovaný uvedl, že se snížením výživného nesouhlasí a naopak navrhl zvýšení předmětného výživného na částku 4.500 Kč měsíčně od září 2018 z důvodu jeho nástupu na [anonymizována tři slova] fakultu v [obec], obor [anonymizována dvě slova]. 3. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že naposledy bylo o výživném pro žalovaného rozhodováno v březnu 2018, kdy bylo výživné zvýšeno s účinností od 1. 9. 2017 na částku 3.000 Kč měsíčně. Při tomto rozhodování bylo k poměrům žalobce zjištěno, že bydlel ve společné domácnosti se svojí přítelkyní [jméno] [příjmení], s níž společně hospodařil, žili v bytě, který vlastnila přítelkyně, náklady na bydlení činily asi 5.000 Kč měsíčně a k tomu 4.000 Kč měsíčně splátka hypotéky, celková výše hypotéky byla přibližně 300.000 Kč, dlužníkem z hypotéky byla partnerka žalobce. Žalobce měl kromě nezletilých dětí, o které se jednalo, taktéž další vyživovací povinnost, a to k nezletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum], kterou má z druhovského soužití s [jméno] [příjmení]. Žalobce byl zaměstnán u [právnická osoba] a ze zaměstnání dosahoval v roce 2017 průměrného čistého měsíčního příjmu 23.350 Kč, v roce 2016 22.390 Kč, v roce 2015 21.800 Kč měsíčně a v roce 2014 18.300 Kč měsíčně. Kromě tohoto příjmu žalobce jiné příjmy neměl, přítelkyně žalobce byla zaměstnaná v [anonymizována dvě slova], smlouvu měla sjednanou do konce října 2017 s příjmem 10.000 Kč – 12.000 Kč čistého měsíčně. Partnerka otce dále dostávala výživné na děti ze svého předchozího vztahu [jméno] a [jméno] [příjmení], které má ve své péči, výživné bylo hrazeno v celkové výši 4.000 Kč měsíčně. Žalobce splácel dluh z manželství ve výši 2.222 Kč měsíčně, nedoplatek na tomto dluhu byl asi 16.000 Kč. Jednalo se o půjčku z dob manželství v původní výši 200.000 Kč, dále žalobce hradil 1.800 Kč měsíčně jako polovinu nájemného v bytě, který matka žalovaného pronajímala, k této částce byla zahrnuta částka 1.300 Kč jako dluh na nájmu. Z hodnotných věcí žalobce vlastnil pouze byt a garáž z nevypořádaného SJM, které matka žalovaného pronajímala, a dále [značka automobilu], rok výroby 2000, žalobce byl zdravý, neměl zvýšené výdaje se svým zdravotním stavem. Jeho nejmladší dcera [jméno] byla taktéž zdravá, navštěvovala mateřskou školu. K poměrům matky žalovaného soud tehdy zjistil, že bydlela ve společné domácnosti s otcem svého nejmladšího dítěte panem [jméno] [příjmení], v řízení matka žalovaného tehdy uvedla, že spolu jako partneři nežijí, bydlí v jednom domě, každý má k dispozici své patro, jako partneři žili naposledy asi před 4 roky. Toto sdělení matky žalovaného se v kontextu ostatních provedených důkazů nejevilo soudu jako věrohodné, neboť žalobce v řízení uvedl, že matku žalovaného viděl společně s jejím přítelem na plese, což matka žalovaného potvrdila, na zahraniční dovolenou do [anonymizováno], kvůli které se odročovalo jednání, odjela matka žalovaného společně s panem [příjmení]. Matka žalovaného byla od 1. 9. 2014 do 30. 11. 2014 zaměstnaná ve společnosti [anonymizováno] s průměrným čistým měsíčním příjmem 12.804 Kč, od 1. 12. 2014 do 31. 8. 2015 byla evidovaná jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce, byla jí vyplácena podpora v nezaměstnanosti ve výši 7.808 Kč. Od 1. 9. 2015 do 31. 3. 2016 byla zaměstnaná ve [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem 10.400 Kč, od 4. 4. 2016 do 31. 8. 2017 byla zaměstnaná ve [právnická osoba] [ulice] na pozici [anonymizováno], pracovní poměr byl ukončen výpovědí z její strany, v tomto zaměstnání dosahovala průměrného čistého měsíčního příjmu 17.300 Kč. Matka žalovaného si uplatňovala daňové zvýhodnění na všechny děti, u [příjmení] [jméno] společnosti musela dle svého sdělení skončit z důvodu, že děti dojíždí do ZUŠ, potřebovala mít tedy zaměstnání v [obec] tak, aby je mohla u autobusu vyzvedávat a doprovodit do lidové školy, mimo to měla v zimě problém s dojížděním, matka žalovaného proto nastoupila 1. 9. 2017 do [právnická osoba] [anonymizováno], očekávala příjem asi 13.000 Kč hrubého a k tomu bonus za daňové zvýhodnění na děti. Kromě příjmů ze zaměstnání měla matka žalovaného též příjmy z pronájmu nemovitostí, pronajímala byt na ulici [ulice a číslo] v [obec], jednalo se o dvoupokojový byt s kuchyní a předsíní s novou kuchyňskou linkou, v bytě byla nová plastová okna a v předsíni nová plovoucí podlaha. Dle nájemní smlouvy bylo vybavení bytu funkční způsobilé k řádnému užívání, byt matka žalovaného pronajímala za měsíční nájemné ve výši 4.000 Kč. Dle výpovědi matky žalovaného byly v ceně nájemného zahrnuty veškeré služby, proto byl její čistý zisk z pronájmu jen 100 Kč. Ve smlouvě bylo ne zcela srozumitelně uvedeno, že měsíční náklady nájemníka hrazené majiteli činí 4.000 Kč. Nebylo tak zřejmé, zda se jednalo o nájemné ve výši 4.000 Kč dle článku 8 této nájemní smlouvy, případně byla tato platba hrazena vedle nájemného, přičemž platba za užívání bytu činila 2.800 Kč, zálohy za elektrické energie 950 Kč, za odběr plynu 150 Kč. Daň z nemovitosti odpovídala měsíční částce 100 Kč. Matka žalovaného v řízení nízké nájemné odůvodnila tak, že nájemnice je její kamarádka, normálního nájemníka by to bytu nedostala, neboť pan [celé jméno žalovaného a žalobce] v bytě tropí scény. Garáž matka pronajímala se ziskem 100 Kč měsíčně. Z hodnotných věcí matka vlastnila dále [značka automobilu], rok výroby 2007, které zakoupila za kupní cenu 130.000 Kč, peníze na auto půjčil matce její otec, měsíčně mu splácela 5.000 Kč. Kromě splátky hypotéky a půjčky na auto matka jiné dluhy nesplácela, na bydlení panu [příjmení] dle svého sdělení přispívala 3.000 Kč měsíčně, naopak on jí hradil výživné na syna [jméno] taktéž částkou 3.000 Kč O výživném pro nejmladšího [jméno] nebylo rozhodováno, matka se tak pouze s otcem [jméno] dohodla. Matka má zvýšené výdaje se svým zdravotním stavem, trpí [anonymizováno], za léky vynaloží 500 Kč měsíčně. K poměrům tehdy nezletilého žalovaného bylo zjištěno, že nastoupil 1. 9. 2014 na [anonymizováno] v [obec], v době rozhodování byl ve 4. maturitním ročníku. Stravoval se ve škole, matka měsíčně platila 500 Kč a dojíždění do školy hradil taktéž 500 Kč. [jméno] nosil brýle, o letních prázdninách měl brigádu a [obec] ve [právnická osoba], v průběhu prázdnin si vydělal asi 20.000 Kč, peníze měl zatím uschované, chtěl je použít na přípravné kurzy na příjímací řízení na vysokou školu, uvažuje o studiu [anonymizováno]. [jméno] v řízení vypověděl, že s otcem v kontaktu nebyl, naposledy jej viděl někdy v 7. nebo v 8. třídě ZŠ. O finanční příspěvek na studium ani na mimořádné výdaje spojené s adaptačním kurzem, případně obdobnou aktivitou otce, nikdy nežádal. 4. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [název soudu], [pobočka] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že výživné stanovené žalobci na dříve nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce], narozeného [datum] a nezletilé děti [celé jméno žalovaného a žalobce] [anonymizováno], narozenou [datum] a [jméno], narozeného [datum] se s účinností od 1. 11. 2019 zvýšilo na částku 3.000 Kč měsíčně pro dříve nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce] a na částku 2.600 Kč měsíčně pro nezletilého [jméno] a s účinností od 20. 3. 2019 na částku 3.200 Kč měsíčně pro nezletilou [jméno]. 5. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že žalobce podal dne 8. 7. 2020 u zdejšího soudu návrh na snížení výživného, které hradí na syna [jméno] [celé jméno žalovaného a žalobce], narozeného [datum], a to z částky 3.300 Kč měsíčně na částku 1.900 Kč s účinností od 1. 7. 2020. Ve věci byl uzavřen smír, ve kterém se strany dohodly na snížení výživného z částky 3.300 Kč měsíčně na částku 3.100 Kč měsíčně s účinností od 1. 7. 2020 a dále na částku 2.900 Kč měsíčně s účinností od 1. 8. 2020. 6. K poměrům žalobce má soud za prokázané: -) jeho účastnickým výslechem, že po celé rozhodné období, tedy od