16 C 181/2023-19 — Okresní soud v Šumperku

Podaným návrhem domáhala se manželka proti manželovi rozvodu manželství, které účastníci uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce], když oba již byli rozvedení. V návrhu uvedla, že před uzavřením manželství se znali sedm let, a tedy manželství uzavřeli po vzájemné citové náklonnosti. Posléze se začaly projevovat manželské neshody, a manžel začal zakazovat manželce návštěvu její rodiny v místě společného bydliště. Začal se chovat chladně, komunikace vázla a celá situace vyvrcholila v [anonymizováno] 2023, kdy manžel celý svůj podíl na domě a pozemcích daroval svým dětem, což se manželky dotklo, neboť dům společnými silami zrekonstruovali, v manželovi necítí oporu a bydlení v domě do budoucna je pro ni značně nejisté. Dne [datum] pak uzavřela nájemní smlouvu ohledně bytu v [obec] a ze společné domácnosti se odstěhovala. Manželství je pouze formálním svazkem a nelze očekávat obnovení harmonického manželského soužití. Z manželství se děti nenarodily. Manžel se k návrhu na rozvod vyjádřil tak, že s tímto souhlasil. Příčinou rozvratu manželství dle manžela je postupné vzájemné odcizení, odlišný pohled manželů na život, vedoucí k postupnému citovému ochlazení, samostatnému hospodaření a k tomu, že manželé spolu přestali trávit volný čas a následně přestali vést společnou domácnost. Pokud jde o návštěvy rodiny manželky, tak tato rodina přespávala ve společné domácnosti manželů, nerespektovala noční klid, když byli aktivní spíše večer a manžel se pak v noci pořádně nevyspal. To byl důvod, proč nechtěl, aby rodina manželky tuto navštěvovala. Dle názoru manžela v případě nakládání se svým výlučným majetkem nemá povinnost to s manželkou konzultovat, když navíc manželka je vlastníkem nemovitosti, a to bytové jednotky, kterou pronajala svému synovi. Manželka měla možnost odstěhovat se do vlastního a nemusela uzavírat nájemní smlouvu. Po provedeném dokazování ve smyslu ustanovení § 755 odst. 1 a 3, § 756 a § 758 občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že vztahy mezi účastníky jsou natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceny, že nelze očekávat obnovení tohoto manželského soužití. Z oddacího listu a ze sdělení účastníků soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce], když oba již byli rozvedení. Před uzavřením manželství se znali sedm let, a tedy manželství uzavřeli po vzájemné citové náklonnosti. Posléze se začaly projevovat manželské neshody, a manžel začal zakazovat manželce návštěvu její rodiny v místě společného bydliště. Začal se chovat chladně, komunikace vázla a celá situace vyvrcholila v [anonymizováno] 2023, kdy manžel celý svůj podíl na domě a pozemcích daroval svým dětem, což se manželky dotklo, neboť dům společnými silami zrekonstruovali, v manželovi necítí oporu a bydlení v domě do budoucna je pro ni značně nejisté. Dne [datum] pak uzavřela nájemní smlouvu ohledně bytu v [obec] a ze společné domácnosti se odstěhovala. Manželství je pouze formálním svazkem a nelze očekávat obnovení harmonického manželského soužití. Z manželství se děti nenarodily. Za této situace má soud za to, že jsou splněny předpoklady uvedené v § 755 občanského zákoníku pro rozvod manželství a manželství rozvedl. Příčinami rozvodu manželství je postupné vzájemné odcizení, odlišný pohled manželů na život, vedoucí k postupnému citovému ochlazení, samostatnému hospodaření a k tomu, že manželé spolu přestali trávit volný čas a následně přestali vést společnou domácnost. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 23 z. ř. s .