16 C 277/2022-17 — Okresní soud v Šumperku

1. Podaným návrhem domáhal se manžel proti manželce rozvodu manželství, které účastníci uzavřeli uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], když u obou se jedná o manželství první. Z manželství se děti nenarodily. V návrhu uvedl, že manželství uzavřeli po desetileté známosti, z toho již pět let žili ve společné domácnosti. Zpočátku bylo manželství spokojené, postupně však začalo docházet z důvodu nedostatečné komunikace k rozporům, které vyústily v časté hádky. Manželé se nebyli schopni na ničem domluvit a nakonec došlo k citovému odcizení. V [anonymizováno] [rok] pak manžel odešel ze společné domácnosti. 2. Manželka s návrhem souhlasila, avšak uvedla, že skutková tvrzení v žalobě nejsou zcela pravdivá. Ke vzájemnému odcizení došlo z důvodu manželovy dlouhodobé nevěry, která začala již tři měsíce po uzavření manželství a trvá dosud. Manžel změnil své chování, začal se více o sebe starat a veškerý volný čas trávil mimo domov. Zpočátku tvrdil, že chodí s kamarády na pivo a jezdí s nimi na chatu, později, když se několikrát týdně vracel domů až k ránu, manželce sdělil, že má přítelkyni a že u ní bydlí. Manželka připustila, že se hádali, důvodem byl právě manželův mimomanželský vztah a s ním spojená permanentní nepřítomnost ve společné domácnosti. Příčiny rozvratu manželství tedy manželka spatřuje výlučně na straně manžela, a s ním spojeném vzájemném odcizení. 3. Po provedeném dokazování ve smyslu ustanovení § 755 odst. 1 a 3, § 756 a § 758 občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že vztahy mezi účastníky jsou natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceny, že nelze očekávat obnovení tohoto manželského soužití. Z oddacího listu účastníků a z jejich sdělení bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce], když u obou se jedná o manželství první. Z manželství se děti nenarodily. V návrhu uvedl, že manželství uzavřeli po desetileté známosti, z toho již pět let žili ve společné domácnosti. Zpočátku bylo manželství spokojené, postupně však začalo docházet z důvodu nedostatečné komunikace k rozporům, které vyústily v časté hádky. Manželé se nebyli schopni na ničem domluvit a nakonec došlo k citovému odcizení. V [anonymizováno] [rok] pak manžel odešel ze společné domácnosti. Manželé se shodli na tom, že v současné době je manželství formálním svazkem, na jehož trvání nemá žádný z manželů zájem a přání obou účastníků je rozvod manželství. Každý z manželů měl odlišný názor na to, co bylo příčinou rozvratu manželství, když manželka je přesvědčená o tom, že k rozvratu manželství došlo z důvodu nevěry manžela a následnému odcizení, které se projevovalo i hádkami, avšak manžel nevěru nepotvrdil, s tím, že příčinou rozvratu manželství je vzájemné odcizení a poruchy v komunikaci. Vzhledem k tomu, že nevěra manžela v tomto řízení prokázána nebyla, soud uzavřel, že příčinou rozvratu manželství bylo vzájemné odcizení, poruchy komunikace a rozvrat byl završen tím, že se manžel v [anonymizováno] [rok] odstěhoval ze společné domácnosti. S ohledem na délku vztahu účastníků před uzavřením manželství a také existenci pětiletého společného soužití před uzavřením manželství má soud za to, že je velmi pravděpodobné, že manžel se dopustil chování, které popsala manželka ve svém vyjádření, neboť mnohaletý vztah a mnohaleté společné soužití, které nakonec bylo završeno sňatkem, mělo být dostatečnou zárukou pro to, aby vztah manželů přetrval i nadále a pokračoval po uzavření manželství ve stejné kvalitě, jako v předcházejícím období. Po uzavření manželství však došlo k zásadní změně, která ovlivnila vztah manželů natolik, že po roce od jeho uzavření manžel opustil společnou domácnost, což nakonec vedlo k tomu, že manželství se stalo pouze formálním svazkem. 4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 23 z. ř. s .