9 C 161/2023-27 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobce vůči žalovanému domáhal vyklizení označených pozemků a rodinného domu, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. V odůvodnění žaloby se uvádí, že dědictvím po své babičce žalobce nabyl vlastnictví pozemku [parcelní číslo] a pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] v obci [obec], [katastrální uzemí]. Žalovaný je strýcem žalobce. Označené nemovitosti žalovaný užíval od roku [rok] se svou matkou. V průběhu dědického řízení se žalobce s žalovaným dohodl na vyklizení nemovitostí žalovaným ve lhůtě 3 měsíců, tj. do [datum]. Svůj nesouhlas s dalším užíváním nemovitostí žalobce žalovanému sdělil dopisem z [datum] a následně ústně, kdy žalovaný reagoval tak, že nemá kam jít. Žalobce žalovanému nabídl pomoc s obstaráním nového nájmu, což žalovaný odmítl. Žalobce žalovanému následně zaslal několik inzerovaných nabídek na bydlení v blízkém okolí, na to však žalovaný nereagoval. Minimálně od [datum] žalovaný užívá označené nemovitosti bez právního titulu a proti vůli žalobce, přičemž nepřispívá ani na náklady spojené s užíváním nemovitostí. 2. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. <b>Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:</b> 4. Z listiny označené jako informace o pozemku soud zjistil, že žalobce je evidován jako vlastník pozemku [parcelní číslo] (zahrada o výměře [výměra]) a p. č. st. [anonymizováno] (o výměře [výměra]), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům) v obci [obec], [katastrální uzemí], vše zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. 5. Z usnesení Okresního soudu v Šumperku [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalobci bylo potvrzeno dědictví po [jméno] [příjmení] zemřené [datum] jako jedinému dědici ze závěti, čímž nabyl podíl o velikosti ½ k pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku [parcelní číslo] v obci a [katastrální uzemí]. 6. Dopisem s datem [datum] zástupce žalobce žalovanému sdělil, že žalobce nesouhlasí s užíváním označených nemovitostí žalovaným od [datum]. Žalobce žalovanému navrhnul vystěhování do [datum] případně žalovaného vyzval k předložení právního titulu k užívání nemovitostí do [datum] a uhrazení závazků (nájem a náklady na služby). 7. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce je evidován jako vlastník pozemku [parcelní číslo] (zahrada o výměře [výměra]) a p. č. st. [anonymizováno] (o výměře [výměra]), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům) v obci [obec], [katastrální uzemí]. Žalovaný označené nemovitosti užívá od roku [rok]. Dříve žalovaný v domě [adresa] bydlel se svou matkou, která však [datum] zemřela a vlastnictví ½ označených nemovitostí závětí odkázala žalobci. Žalobce se s žalovaným dohodl na užívání nemovitostí žalovaným do [datum]. Žalovaný nemovitosti odmítá vyklidit přesto, že byl žalobcem informován, že žalobce s užíváním nemovitostí po [datum] nesouhlasí. Žalovaný žalobci přes výzvu nepředložil právní titul k užívání označených nemovitostí. 8. Podle ustanovení § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval citované zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem označených nemovitostí. Od [datum] žalovaný nemovitosti žalobce užívá bez právního důvodu a odmítá tyto vyklidit. Jsou proto naplněny všechny podmínky ustanovení § 1040 o. z. k vyklizení předmětného bytu. Lhůtu k vyklizení soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou patnáctidenní, neboť s ohledem na skutečnost, že žalovaný měl od data dohodnutého vystěhování ([datum]) již dostatečně dlouhou dobu k zajištění nového bydlení, neshledal podmínky pro určení delší lhůty. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10.626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4.650 Kč ve výši 976,50 Kč.