16 C 63/2020-264 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 744 241 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku kupní ceny dodaného zboží. V žalobě ve znění jejích doplnění tvrdil, že na základě smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným bylo žalovanému dodáno zboží specifikované v příjemkách na sklad č. 19SP00043, 19SP00044, 19SP00045 a 19SP00047. Převzetí zboží bylo potvrzeno [jméno] [anonymizováno], zaměstnancem žalovaného, a to z e-mailové adresy, kterou k obchodnímu styku žalovaný užívá. Účastníci se dohodli na kupní ceně zboží dle uvedených příjemek. Částka 200 000 Kč měla být splacena zálohově, zbývající částka 744 241 Kč byla účtována se splatností 26. 7. 2019. Žalovaný však částku 744 241 Kč neuhradil. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Ve svém vyjádření ve znění jeho doplnění tvrdil, že cena za dodané zboží byla 200 000 Kč, z toho 150 000 Kč před dodáním zboží, 50 000 Kč poté. Tato částka byla uhrazena. Příjemky na sklad sloužily pouze pro potvrzení rozsahu dodaného zboží a vznikly nahráním skladových karet ze skladového systému žalobce. 3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění: 4. Z faktury č. 190100007 ze dne 17. 7. 2019 splatné 26. 7. 2019 (č. l. 7) soud zjistil, že žalobce žalovanému účtoval k zaplacení částku 744 241 Kč za zboží 5.11 Tactical (bez bližšího určení). Cena tohoto zboží dle této faktury činila 944 241 Kč, přičemž částka 200 000 Kč byla odečtena dle zálohových faktur č. 190100003 a 190100005. 5. Z příjemky na sklad č. 19SP00043 ze dne 22. 2. 2019 (č. l. 8) soud zjistil, že je v ní jmenovitě vymezené zboží (většinou 1 ks dané velikosti, zřídka 2 ks, v jednom případě 4 ks) za cenu 315 018,43 Kč vč. DPH. Jako výstavce příjemky byl označen [jméno] [příjmení] a ke jménu byla připojena e-mailová adresa [email]. 6. Z příjemky na sklad č. 19SP00044 ze dne 22. 2. 2019 (č. l. 13) soud zjistil, že je v ní jmenovitě vymezené zboží (většinou 1 ks dané velikosti, zřídka 2 ks, v několika případech 4 ks nebo 3 ks) za cenu 141 117,29 Kč vč. DPH. Jako výstavce příjemky byl označen [jméno] [příjmení] a ke jménu byla připojena [anonymizováno] adresa [email]. 7. Z příjemky na sklad č. 19SP00045 ze dne 22. 2. 2019 (č. l. 16) soud zjistil, že je v ní jmenovitě vymezené zboží (většinou 1 ks dané velikosti, zřídka 2 ks, v několika případech 4 ks nebo 3 ks) za cenu 465 352,21 Kč vč. DPH. Jako výstavce příjemky byl označen [jméno] [příjmení] a ke jménu byla připojena e-mailová adresa [email]. 8. Z příjemky na sklad č. 19SP00047 ze dne 26. 2. 2019 (č. l. 15) soud zjistil, že je v ní jmenovitě vymezené zboží (většinou 1 ks dané velikosti, dvakrát 2 ks) za cenu 22 753,56 Kč vč. DPH. Jako výstavce příjemky byl označen [jméno] [příjmení] a ke jménu byla připojena e-mailová adresa [email]. 9. U všech příjemek platí, že cena jednotlivých kusů zboží s DPH i bez něj není„ kulatá“, nýbrž končí různými čísly v řádu jednotek a dále pokračuje do desetin. 10. Z e-mailu ze dne 28. 2. 2019 (č. l. 58) soud zjistil, že jej z adresy [email] žalobci zaslal [jméno] [příjmení] s tím, že v příloze posílá příjemky na sklad, které žalobci poslouží jako podklad pro vytvoření faktury. 11. Ze screenshotu webových stránek obchodu žalovaného (č. l. 59) soud jistil, že e-mailová adresa [email] je uvedena jako kontaktní adresa žalovaného. 12. Ze zálohové faktury č. 190100003 ze dne 3. 3. 2019 splatné 4. 3. 2019 (č. l. 68) soud zjistil, že žalobce účtoval žalovanému zálohu za (nespecifikované) zboží ve výši 50 000 Kč. 13. Z faktury č. 19010005 ze dne 19. 3. 2019 (č. l. 69) soud zjistil, že žalobce tímto vystavil daňový doklad k přijaté platbě zálohové faktury č. 190100003 ve výši 50 000 Kč (celkem k úhradě tedy bylo 0 Kč). Částka 50 000 Kč obsahovala i DPH. 14. Ze zálohové faktury č. 190100001 ze dne 31. 1. 2019 splatné 31. 1. 2019 (č. l. 71) soud zjistil, že žalobce účtoval žalovanému zálohu za zboží 5. 11 [anonymizováno] (bez bližšího určení) ve výši 150 000 Kč. 15. Z faktury č. 19010003 ze dne 13. 2. 2019 (č. l. 70) soud zjistil, že žalobce tímto vystavil daňový doklad k přijaté platbě zálohové faktury č. 190100001 ve výši 150 000 Kč (celkem k úhradě tedy bylo 0 Kč). Částka 150 000 Kč obsahovala i DPH. 16. Z výdejky ze skladu ze dne 12. 2. 2019 (č. l. 102) soud zjistil, že je v ní jmenovitě vymezené zboží (vždy 1 ks dané položky, několikrát je uvedeno -1 ks) za cenu 1 640 080 Kč vč. DPH. Cena za jednotlivý kus zboží vč. DPH je vždy„ kulatá“. Výstavce výdejky není uveden. 17. Z e-mailu ze dne 13. 2. 2019 (č. l. 141 s přílohou na č. l. 142) soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému čárové kódy od 5.11 [anonymizováno]. 18. Obsah anglicky psaného e-mailu ze dne 8. 7. 2020 (č. l. 146) strany učinily nesporným v překladu provedeném soudcem (č. l. 150 vzadu). Z e-mailu tedy soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] z 5.11 [anonymizováno] zhlédl„ faktury“ č. 19SP00043, 19SP00044, 19SP00045 a 19SP00047 a ceny tam uvedené označil za shodné s prodejními cenami společnosti 5.11 zákazníkovi či nižší. Prodeje tedy byly dle jeho názoru uskutečněny za výhodných podmínek. 19. Z výpovědi žalovaného (č. l. 151 vzadu -152) soud zjistil, že spolupráce se žalobcem začala tak, že žalobce oslovil na prodejně žalovaného jeho zaměstnance. Žalobce nabídl teritoriální exkluzivitu v okruhu 70 km kromě [obec], dodání prodejního nábytku. Žalobce měl prodejnu v [obec], která patřila [právnická osoba] s.r.o. Tato prodejna měla problém se zaměstnanci a dlužila za nájem. S žalobcem se domlouval na spolupráci se [právnická osoba] s.r.o., kde je žalovaný 100 % společník. Na spolupráci přistoupil z důvodu jazykových znalostí, obchodnických zkušeností žalobce a možnosti otevření zahraničních trhů. Žalobce tlačil na peníze. Později přišel s tím, že [právnická osoba] opravdu končí, žalobce má tedy plný obchod zboží společnosti 5.11 za prodejní cenu 2 až 3 miliony Kč. Žalobce se toho nemohl rychle zbavit, společnost 5.11 si totiž hlídá své ceny. Domluvili se proto, že toto zboží žalovaný dostane za 200 000 Kč, čímž se vyhne úvodnímu nákupu za 20 000 EUR a zároveň získá i prodejní nábytek. Dále se dohodli, že když se to nepovede, tak si žalobce odebere zboží zpět. Žalovaný se touto dohodou snažil získat nejen zboží, ale hlavně zkušeného obchodníka. Pokud by kupovali zboží za 20 000 EUR, tak by si ho mohli vybrat, což v případě kupování zboží z jiné prodejny nelze. Zboží neviděl do té doby, než bylo dodáno. Vyplacení částky 200 000 Kč bylo vázáno na převzetí zboží. Zboží dne 29. 1. dovezli. Bylo zabaleno v různých krabicích například od banánů a přelepeno páskou. Nechali jej ležet do té doby, než přijel žalobce, aby zboží mohli převzít v přítomnosti obou stran. Inventuru dělali celý den, něco bylo nezabaleno, něco bylo bez čárového kódu. Žalobce chtěl hned druhý den celou částku 200 000 Kč, ale na to žalovaný nepřistoupil, dohodli se na zálohových fakturách, které po jejich doručení byly obratem zaplaceny. Zboží bylo na 7 000 položek, byly tam problémy s převody elektronických údajů, nakonec to vyřešili nahráním inventurního soupisu. Inventurní soupis je však uzavřený a nelze s ním v účetních programech dále pracovat. Od žalobce byly nahrány všechny jeho skladové karty. Zboží se potom načetlo přes čárové kódy, to byl právě důvod, proč pan [příjmení] posílal příjemky, tedy aby bylo jasné, co všechno mají. V průběhu února se se žalobcem začali hádat kvůli jeho práci pro [anonymizováno] [právnická osoba], žalobce sice vyvíjel nějakou činnost, ta však nevedla k zisku. Přebírání zboží byl přítomen i pan [příjmení], a to z toho důvodu, že je to ředitel žalobcovy největší společnosti, velmi mu důvěřuje. Pan [anonymizováno] jednal s žalobcem i v jiných věcech, jezdili spolu do Německa. Dodané zboží se nedařilo prodat, chtěl tedy alespoň uplatnit možnost jeho vrácení. K tomu téměř došlo, ale žalobce to podmínil tím, že vrácené zboží zaplatí až poté, co ho prodá. Na to žalovaný nepřistoupil. K vrácení zboží tedy nedošlo. Řekl panu [příjmení], aby to s žalobcem dotáhl do konce, aby se zboží vrátilo, ale žalobce pak v průběhu května přestal úplně komunikovat. Zjistil, že žalobce nesděloval pravdivé informace například ohledně postoje zákazníků a ani v dalších oblastech jejich spolupráce. Poplatek 20 000 EUR neplatil. Zboží po jeho přivezení bylo v trezorové místnosti, bez žalobce se to neodvažovali otevřít. K reklamaci zboží nepřistoupili, neboť extrémně vadné věci si žalobce ihned odvezl a u drobných vad se rozhodli, že zboží nabídnou se slevou. Cena na e-shopu vycházela z údajů elektronicky získaných od žalobce, jednalo se asi o třicet až čtyřicet položek, které nenabízeli pod cenou, a to z důvodu, aby se v případě budoucí spolupráce se společností 5.11 vyvarovali problému s tím, že by nedodrželi doporučenou cenu. Takto nabízená cena byla cenou doporučenou pro ČR. Dohoda ohledně částky 20 000 EUR byla taková, že když nakoupí zboží od žalobce, tak on domluví s panem [příjmení] výjimku, aby tuto částku nemusel platit. Zboží se nepodařilo prodat ani jako velkoobchodně jako celek. 20. Z výpově