3 C 164/2022-52 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení 51 684,55 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] ze dne 14. 1. 2013 právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 900 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 3,79 % ročně v měsíčních anuitních splátkách ve výši 4 188,60 Kč splatných vždy 20. dne v měsíci s tím, že úvěr bude splacen do 30 let od první splátky po dočerpání úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkami úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr v souladu s čl. IV. odst. 2 písm. f) obchodních podmínek zesplatnila. Dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 51 684,55 Kč, smluvního úroku ve výši 3,79 % ročně a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od 1. 9. 2016 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 8. 2016 byla pohledávka za žalovanou postoupena společnosti [právnická osoba], která ji postoupila smlouvou ze dne 4. 10. 2017 žalobkyni. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě ani přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 14. 1. 2013 vzal soud za prokázané, že na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované hypoteční úvěr ve výši 900 000 Kč na účet číslo [bankovní účet]. Účelem úvěru byla koupě budovy [adresa] na pozemku st. p. [číslo] pozemku st. p. [číslo] p. [číslo] vše v obci [obec] a [katastrální uzemí]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 3,79 % ročně, a to jako pevná do 6. 1. 2018. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr splatit nejpozději do 30 let od první splátky po dočerpání úvěru. Splátky byly sjednány jako anuitní ve výši 4 188,60 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. 5. Z výpisu soud zjistil, že žalovaná čerpala předmětný úvěr v celé výši dne 27. 2. 2013. 6. Ze zápisu z jednání ze dne 2. 6. 2015 vyplynulo, že žalovaná uznala co do důvodu a výše svůj dluh z předmětné úvěrové smlouvy, který činil 891 045,89 Kč a zavázala se uhradit dlužnou částku 27 000 Kč do 30. 9. 2015 a od června 2015 obnovit řádné splácení. 7. Z výzev ze dne 12. 12. 2014 a 4. 3. 2016 bylo zjištěno, že [právnická osoba] vyzývala žalovanou k zaplacení dlužných splátek a obnovení řádného splácení předmětného hypotečního úvěru. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 8. 2016 vyplynulo, že [právnická osoba] postoupila [právnická osoba] pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy o hypotečním úvěru ve výši 51 684,55 Kč spolu s úrokem a úrokem z prodlení běžícím od 1. 9. 2016. 9. Z výpisu stavu pohledávky k datu 30. 8. 2016 vyplynulo, že dlužná částka z předmětné úvěrové smlouvy činila na jistině 51 684,55 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2017 soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy o hypotečním úvěru ve výši 51 684,55 Kč spolu s úrokem a úrokem z prodlení běžícími od 1. 9. 2016 Smlouva nabyla účinnosti 13. 10. 2017, jak vyplývá z prohlášení [právnická osoba] 11. Z oznámení ze dne 19. 9. 2016 vyplynulo, že [právnická osoba] informovala žalovanou o postoupení pohledávky společnosti [právnická osoba] 12. Z výzvy ze dne 30. 5. 2022 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce o postoupení pohledávky z hypoteční smlouvy žalobkyni. Výzva byla žalované odeslána téhož dne, jak vyplývá z poštovního podacího archu. 13. Z výzvy ze dne 30. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v případě nezaplacení do 7 dnů od vyhotovení výzvy bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalované odeslána téhož dne, jak vyplývá z poštovního podacího archu. 14. Provedené důkazy zhodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a na jejich základě vzal za prokázaný následující skutkový stav. 15. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvou. Na jejím základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 900 000 Kč, dostala se však do prodlení s jeho splácením. Žalobkyně proto celý nesplacený úvěr spolu s příslušenstvím a poplatky jednorázově zesplatnila. Dlužná částka činí 51 684,55 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena společnosti [právnická osoba] a následně žalobkyni. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. 16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, aplikoval soud ve věci ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), neboť předmětná smlouva byla uzavřena ještě za jeho účinnosti. 17. Po právní stránce tedy soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru podle § 497 a násl. obch. zák. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření úvěrové smlouvy a že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 900 000 Kč ke koupi nemovitostí. Žalovaná měla žalobkyni vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 3,79 % ročně. Žalovaná však nesplnila své povinnosti plynoucí pro ni z úvěrové smlouvy, když se dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek. V souladu se smluvním ujednáním proto právní předchůdkyně žalobkyně všechny pohledávky související s úvěrem zesplatnila. Dlužná částka činí 51 684,55 Kč. Žalovaná existenci ani výši dlužné částky nikterak nesporovala, bylo přitom na ní, aby prokázala, že žalobkyni celý úvěr včetně úroků a poplatků řádně a včas splatila, což však neudělala. Soud proto shledal nárok žalobkyně oprávněným a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 51 684,55 Kč s běžícím úrokem a úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 18. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku ve výši 3,79 % p. a. vyplývá z § 497 obch. zák. a ze smluvního ujednání účastníků. Nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z § 369 odst. 1 obch. zák. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, v účinném znění. 19. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, a proto jí přísluší proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 068 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 10 708,50 Kč (odměna dle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za dva úkony právní služby po 3 180 Kč /za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby/ a za jeden úkon v poloviční výši /za jednoduchou výzvu k plnění/, tři paušální náhrady po 300 Kč podle § 13 odst. 4 této vyhlášky a 21 % DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 12 776,50 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 20. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.