7 C 52/2022-168 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 2. 2. 2016 u Obvodního soudu pro Prahu 1 domáhala po žalované zaplacení 61 536,59 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 30. 1. 2013 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou pod [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet, a to jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky. Výše minimální měsíční splátky byla sjednána ve výši 5 % čerpaného úvěru. Dle žaloby žalovaná úvěr řádně nesplácela, proto právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy dne 31. 8. 2014 odstoupila, čímž se stal celý dluh splatný. Ke dni odstoupení dlužila žalovaná částku 61 536,59 Kč. Dluh byl tvořen dluhem na jistině ve výši 49 934,64 Kč, dluhem na úrocích z jednotlivých dlužných splátek kreditní karty ode dne prodlení do odstoupení od smlouvy ve výši 7 914,95 Kč a dluhem na poplatcích ve výši 3 687 Kč Smluvní úrok byl sjednán ve výši 22,68 % p. a. 2. Žalovaná namítla dne 5. 4. 2016 místní a věcnou nepříslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1 Obvodní soud pro Prahu 1 dne 2. 5. 2016 pod čj. 68C 99/2016-11 rozhodl o místní nepříslušnosti a postoupení spisu Okresnímu soudu ve Svitavách. Citované usnesení bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2016 pod čj. 28Co 271/2016-16. Spis byl Okresnímu soudu ve Svitavách fakticky postoupen dne 21. 7. 2022. 3. K soudem nařízenému jednání u Okresního soudu ve Svitavách dne 13. 9. 2022 se žalovaná bez omluvy nedostavila. Žalobkyně na podané žalobě trvala. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] uzavřené dne 30. 1. 2013 mezi společností [právnická osoba], [IČO], [obec a číslo] – [část obce] a žalovanou a z dispozic ke smlouvě o revolvingovém úvěru soud zjistil, že banka poskytla žalované úvěr ve výši úvěrového rámce 50 000 Kč, z toho hotovostní rámec 25 000 Kč, denní limit pro hotovostní čerpání 20 000 Kč, denní limit pro bezhotovostní čerpání 50 000 Kč, celková částka splatná spotřebitelem byla sjednána ve výši 57 637,80 Kč, RPSN ve výši 30,7 %. Úvěr byl poskytnut inkasem z účtu číslo [bankovní účet] jehož majitelem je žalovaná. Součástí smlouvy účastníci učinili i Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] z 1. 11. 1999 a Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty [právnická osoba] účinné od 1. 1. 2013. 5. Z výpisů ke kreditní kartě [anonymizována tři slova] a z platební historie ke smlouvě [číslo] soud zjistil výši úvěru, průběh čerpání a splácení úvěru a výši dlužné částky, odpovídá žalobnímu návrhu. 6. Z výpovědi smlouvy ze dne 1. 9. 2014 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vypověděl smlouvu o úvěru [číslo] z důvodu porušování smlouvy ze strany žalované s tím, že dlužná částka ke dni výpovědi činila 61 536,59 Kč, z toho dlužné poplatky činily 3 687 Kč a dlužné úroky 7 914,95 Kč. Zároveň právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 12. 9. 2014 s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou. 7. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8. 1. 2015 mezi [právnická osoba], [IČO], [obec a číslo] – [část obce] a [právnická osoba], [anonymizováno]., [IČO], [obec a číslo] a z přílohy č. 1 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla postoupena na [právnická osoba], [anonymizováno]. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 10. 2015 soud zjistil, že společnosti [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky na [právnická osoba], [anonymizováno]. a zároveň vyzvala žalovanou k tomu, aby pohledávku ve výši 61 536,59 Kč zaplatila na účet [právnická osoba], [anonymizováno]. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 11. 2015 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k neprodlené úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 70 386 Kč s příslušenstvím s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou. 10. Uvedená smlouva byla uzavřena v roce 2013, tedy před účinností nového občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) postupoval soud podle § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 513/1991 Sb., tedy podle obchodního zákoníku ve znění platném do 31. 12. 2013. 11. Mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obchodního zákoníku (ve znění platném do 31. 12. 2013, dále jen obch. zák.). Podle této smlouvy [právnická osoba], poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit ve splátkách spolu s úrokem ve výši 22,68 % p. a. Jelikož tak žalovaná nečinila, [právnická osoba] prohlásila úvěr za splatný dnem 31. 8. 2014. V řízení bylo prokázáno i postoupení pohledávky za žalovanou ze společnosti [právnická osoba] na současnou žalobkyni. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná dluží na předmětném úvěru v žalobě požadované částky. Bylo věcí žalované, aby tvrdila, zejména pak prokázala, že celý úvěr zaplatila a kdy. To však žalovaná neučinila, v řízení byla nekontaktní. Soud tak žalobkyni přiznal nárok na zaplacení dlužné částky ve výši 61 536,59 Kč a dle smlouvy sjednaného úroku ve výši 22,68 % p. a. z dlužné jistiny ve výši 49 934,64 Kč, a to od 17. 10. 2015 do zaplacení. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná, přísluší jí proto proti žalované právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně soud přiznal dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném od 1. 7. 2014. Dle § 8 odst. 1) citované vyhlášky se za tarifní hodnotu považuje výše peněžitého plnění v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká. Sazba odměny tedy činí dle § 7 bod. 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění novel 3 260 Kč za úkon (44 x 40 Kč + 1 500 Kč), tedy za čtyři úkony 4 x 3 260 Kč (dle § 11 odst. 1/ citované vyhlášky za převzetí-přípravu zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínku a účast u jednání dne 13. 9. 2022), náklady žalobkyně jsou dále tvořeny paušální náhradou hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (za 4 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění novel), daní z přidané hodnoty ve výši 21 % shora uvedených položek, tj. ve výši 2 990,40 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 682 Kč (zákon č. 549/1991 Sb. ve znění novel – položka 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků). Celkem náklady žalobkyně činí 19 912,40 Kč. Tyto náklady jsou žalovaní povinni nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce, a to společně a nerozdílně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 13. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.