15 C 60/2023-26 — Okresní soud ve Svitavách

1. Manželé podali soudu dne 29. 3. 2023 návrh na rozvod manželství uzavřeného dne 15. 2. 2008 v [jméno] [jméno] ve [země]. Oba manželé jsou státními občany [země]. Poslední společné bydliště měli na adrese [adresa manžela a manželky]. Totožnost manželů byla ověřena v případě manžela průkazem povolení k pobytu [číslo] v případě manželky průkazem povolení k pobytu [číslo]. 2. Soud věc projednal v souladu se zněním čl. 20 odst. 3 vyhlášky ministra zahraničních věcí ze dne 27. dubna 1984 o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních č. 98/1984, která byla podepsána dne 12. 10. 1982 (dále jen„ Vyhláška“), jakož i ust. § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). 3. Dle čl. 20 odst. 1 Vyhlášky se rozvod řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení. 4. Dle čl. 20 odst. 3 Vyhlášky k řízení o rozvodu podle odstavce 1 tohoto článku je příslušný justiční orgán té smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také justiční orgán této smluvní strany. 5. Dle čl. 57 odst. 2 Vyhlášky si smluvní strany budou navzájem zasílat opisy pravomocných rozhodnutí týkajících se osobního stavu občanů druhé smluvní strany. 6. Rozhodným právem dle Smlouvy, resp. Vyhlášky, je tak právo vietnamské. 7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že manželství bylo uzavřeno dne 15. 2. 2008 v [jméno] [jméno] ve [země] (oddací list ze dne 15. 2. 2008). Poslední společné bydliště měli manželé v [obec] O poměrech společné nezletilé dcery účastníků, [jméno] [jméno] [jméno] [celé jméno manžela], pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 4. 5. 2023, č. j. 0 Nc 341/2023-25. Z výslechu obou manželů při jednání soudu dne 6. 9. 2023 bylo zjištěno, že manželé se citově odcizili, mají rozdílné názory na vedení manželského života, které jsou dány i větším věkovým rozdílem mezi nimi. Situaci zhoršily i finanční problémy a problémy v komunikaci. Problémy trvají již 5 let a manželé spolu 5 let nesdílí společnou domácnost, bydlí odděleně. Oba shodně uvedli, že již nemají zájem na obnovení manželství. 8. Soud na základě uvedených skutečností soud podanému návrhu vyhověl, když při hmotněprávním posouzení věci postupoval v souladu s čl. 54-57 vietnamského zákona o manželství a rodině č. 52/2014/QH13 ze dne 26. 6. 2014, účinného od 1. 1. 2015 (dále jen„ zákon o rodině“) a dekretu k zákonu o manželství a rodině č. 126/2014/ND-CP ze dne 31. 12. 2014. 9. Dle čl. 54 zákona o rodině po zapsání žádosti o rozvod do soudního rejstříku soud provede pokus o smír podle zákonných ustanovení občanského soudního řádu. 10. Dle čl. 55 zákona o rodině v případě, že manželé společně požádají o rozvod, pak jestliže se zjistí, že se obě dvě strany chtějí rozvést skutečně dobrovolně a již se dohodly na rozdělení majetku, na péči, výživě a výchově dětí, a to s ohledem na zajištění odůvodněných práv manželky a dětí, vyhlásí soud rozvedení manželství souhlasným prohlášením; pokud k dohodě nedojde nebo dohoda byla učiněna, avšak nejsou jí zajištěna odůvodněná práva manželky a dětí, rozhodne ve věci rozvodu soud. 11. Dle čl. 56 odst. 1 zákona o rodině jestliže o rozvod požádá pouze jeden z manželů a soudem nebylo dosaženo smíru, soud rozhodne, že se manželství rozvádí, jestliže je důvodně zjištěno, že se manželka nebo manžel dopouštějí domácího násilí nebo závažným způsobem porušují manželská práva a povinnosti a manželství je tak hluboce rozvráceno, že společný život nemůže dále pokračovat, když manželství neplní svůj účel. 12. Dle čl. 57 odst. 1 zákona o rodině je manželství ukončeno počínaje dnem, kdy nabude právní moci rozsudek, rozhodnutí o rozvodu. 13. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství. Ačkoliv podali manželé návrh na rozvod manželství společně a bylo již rozhodnuto o jejich nezletilé dceři, nepředložili soudu dohodu o majetku, a proto soud nemohl manželství rozvést na základě jejich souhlasného prohlášení podle čl. 55 zákona o rodině. Soud tedy postupoval podle čl. 56 odst. 1 zákona o rodině, kdy zjistil, že manželé nesdílí společnou domácnost od prosince roku 2018, tedy již 5 let. Současně zjistil, že manželé mají v manželství řadu problémů daných i větším věkovým rozdílem a odlišným pohledem na fungování manželství. Oba manželé se shodli na tom, že obnova manželství není možná. Soud proto manželství účastníků rozvedl se zjištěním shora uvedených příčin rozvratu manželství účastníků. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého v řízení o rozvod manželství nemají účastníci zásadně právo na náhradu nákladů řízení. Důvody pro výjimečné přiznání práva na náhradu nákladů řízení některému z účastníků nebyly naplněny.