17 C 207/2023-64 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 5. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení 21 021 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 24. 4. 2023 do 9. 5. 2023 v kapitalizované výši 138,21 Kč a od 10. 5. 2023 do zaplacení ze smlouvy o úvěru ze dne 4. 11. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z úvěrové smlouvy ze dne 4. 11. 2022 (včetně splátkového kalendáře a dalších listin, které tvoří součást smlouvy) vzal soud za prokázané, že strany uzavřely smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného, a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem 24 400 Kč, a to ve 24 pravidelných měsíčních splátkách. Z potvrzení o provedené platbě a ze sdělení [obec] [anonymizováno] vzal soud za prokázané, že žalobkyně převedla na účet žalovaného částku 15 000 Kč platbou ze dne 4. 11. 2022. Z tvrzení žalobkyně a z výpisu čerpání, splátek a úhrad vzal soud za prokázané, že žalovaný nevrátil žalobkyni ničeho. Z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne 24. 2. 2023 a z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 9. 1. 2023 vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 24. 3. 2023 včetně podacího archu vzal soud rovněž za prokázané, že žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti. 4. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2). 5. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3). 6. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, která je neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně neprokázala posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně sice předložila soudu úvěrovou zprávu, která zobrazuje způsob plnění dosavadních dluhů žalovaného, avšak ohledně tvrzeného příjmu žalovaného (z blíže nespecifikovaného zaměstnání ve výši 30 000 Kč) nedoložila soudu ničeho (např. výpisy z účtu nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu), a ohledně výdajů žalovaného ani ničeho konkrétního netvrdila. Proto soud postupoval podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému vrátit pouze jistinu úvěru, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a to v 10 pravidelných měsíčních splátkách, takže přibližně zůstane zachována původní splatnost úvěru (kdy poslední splátka připadala na den 4. 11. 2024), a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku. 7. Žalobkyně nárokovala celkem 22 921,21 Kč (neboť zákonný úrok z prodlení z částky 21 021 Kč od 10. 5. 2023 činil ke dni vyhlášení rozsudku 1 762 Kč), a byla úspěšná do částky 15 000 Kč, tj. 65,4 %, má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, v rozsahu 30,8 %, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 842 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 1 452 Kč (odměna podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby a paušální částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby s připočtením 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak je uvedeno v bodě III. výroku. 8. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.