17 C 263/2023-73 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 8. 2023 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, (dále jen „společnosti P“) domáhala zaplacení 10 887,04 Kč s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 2 695,21 Kč od 18. 3. 222 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 695,21 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ze smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, ze dne 6. 3. 2019, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 9 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 3. 2019 vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, podle níž společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému při uzavření smlouvy hotovost ve výši 9 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Z tabulky na č. l. 14 spisu vzal soud za prokázané, že žalovaný splatil společnosti, Anonymizováno, , Anonymizováno, celkem 11 420 Kč.4. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 6. 3. 2019 vzal soud za prokázané, že žalovaný deklaroval (mimo jiné) druh bydlení v nájmu, počet vyživovaných osob 4, příjem ze zaměstnání ve výši 32 877 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 6 000 Kč.5. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , narozené dne , datum, , bytem , adresa, , (dále jen „svědkyně“) vzal soud za prokázané, že svědkyně byla obchodní zástupkyní společnosti , Anonymizováno, , a že za tuto uzavřela smlouvu o zápůjčce, která je předmětem sporu.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně přílohy č. , hodnota, vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek včetně sporné pohledávky za žalovaným.7. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, když nedodala soudu žádný podkladový materiál ke příjmům ani výdajům žalovaného (kromě žádosti o spotřebitelský úvěr, která má povahu čestného prohlášení, ale plný důkaz nepodává), což činí její závěr o absenci důvodných pochybností o schopnosti žalovaného úvěr splácet nepřezkoumatelným. Výši příjmů a výdajů žalovaného soud nezjistil ani z výpovědi svědkyně (obchodní zástupkyně společnosti , Anonymizováno, ), která vypověděla, že bylo její povinností vyžadovat originály výplatních pásek, pracovních smluv, inkasa a dokladů totožnosti, a kopie těchto listin následně předávat na pobočku v Olomouci, avšak podrobnosti případu žalovaného si již přesně nepamatovala.12. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením od společnosti , Anonymizováno, ; vůči žalovanému se stalo postoupení účinným nejpozději doručením žaloby.13. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě I. výroku, neboť žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, kterou již zcela uhradil.14. Procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, poroto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě II. výroku.