17 C 376/2023-71 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 12. 2023 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, . (dále jen „společnosti , Anonymizováno, “) domáhala zaplacení 33 744 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 18. 11. 2023 do zaplacení ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 26. 1. 2023, na jejímž základě společnost , Anonymizováno, poskytla žalovanému úvěr ve výši 130 000 Kč; částka 33 744 Kč sestává jen z 6 neuhrazených splátek, které byly na žalobkyni postoupeny.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 1. 2023 vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve které se společnost , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 130 000 Kč, a to tak, že částka 8 904 Kč bude vyplacena na účet žalovaného, částka 100 596 Kč bude použita na úhradu dluhu ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 1. 8. 2022 a částka 20 500 Kč bude započtena na náklady vynaložené na vyřízení úvěru, a žalovaný se zavázal vrátit společnosti C celkem 258 480 Kč, a to v 72 splátkách ve výši 3 590 Kč měsíčně. Z přílohy č. 2 – smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA vzal soud za prokázané, že žalovaný se rovněž zavázal zaplatit společnosti C celkem 146 448 Kč, a to v 72 splátkách ve výši 2 034 Kč měsíčně (takže žalovaný se zavázal splatit celkem 404 928 Kč ve splátkách ve výši 5 624 Kč – pozn. soudu).4. Z přílohy č. 1 – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele na č. l. 11 p. v. spisu vzal soud za prokázané, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného společnost , Anonymizováno, vycházela z údaje o příjmu žalovaného ve výši 29 924 Kč, výdajů žalovaného na bydlení ve výši 3 000 Kč a celkových výdajů žalovaného na pravidelné finanční závazky ve výši 14 459 Kč měsíčně, přičemž jde o dluhy za , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , jméno FO, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a , právnická osoba, . v neuvedené výši.5. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 a z předávacího protokolu č. , hodnota, k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023 včetně seznamů pohledávek na č. l. 31 a 32 spisu vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným ve výši 33 744 Kč.6. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Podle § 553 odst. 1 obč. zák. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.12. Podle § 556 odst. 1 věty I obč. zák. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět.13. Podle § 554 obč. zák. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.14. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že společnost , Anonymizováno, a žalovaný uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť společnost , Anonymizováno, před uzavřením smlouvy dostatečně neprověřila úvěruschopnost žalovaného, když k údaji o příjmech žalovaného chybí podkladový materiál a k údaji o výdajích (kromě splátek předcházejících úvěru) chybí podkladový materiál, a navíc je zjevně nepravdivý; z údaje o splátkách na předcházející úvěry je navíc patrná celková zadluženost žalovaného, takže tu byly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Ve vztahu k pohledávce ze starší smlouvy č. , hodnota, ze dne 1. 8. 2022 (částka 100 596 Kč měla být použita na úhradu dluhu z této smlouvy), žalobkyně neunesla důkazní břemeno ani břemeno tvrzení, když nepředložila soudu žádný procesní materiál.15. Jestliže byl žalovaný povinen vrátit společnosti , Anonymizováno, jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (srov. § 87 odst. 1 větu III zákona o spotřebitelském úvěru), která činila 8 904 Kč, a postupní smlouvou strany převáděly pohledávku v nominální hodnotě 33 744 Kč, která měla být podle společné vůle stran jenom souhrnem 6 neuhrazených splátek z celkových 72 splátek, přičemž šlo o úmysl, který byl oběma stranám znám, tak nelze určit, jaké právní následky měla projevená vůle vyvolat: zda částečné nebo úplné postoupení pohledávky. Lze totiž důvodně usuzovat jak na to, že měla-li žalobkyně nabývat pohledávku ve výši 33 744 Kč, tak úmyslem stran muselo být, aby nabyla i pohledávku ve výši 8 904 Kč, tak na to, že měla-li společnost , Anonymizováno, zcizovat jen nepatrnou část pohledávky (tj. 8,3 %), tak úmyslem stran muselo být, aby podstatná část pohledávky (tj. 91,7 %) zcizena nebyla (zůstala původní věřitelce). Neboť soudu se nepodařilo odstranit neurčitost ani výkladem (v souladu s výkladovými pravidly), dospěl k závěru, že postupní smlouva je zdánlivým jednáním (§ 554 obč. zák.), které nevyvolalo právní následky (postoupení pohledávky). Žalobkyně potom není ve věci legitimovaná, neboť nenabyla spornou pohledávku postoupením. Proto soud žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě I. výroku.16. Jen pro úplnost soud doplňuje, že žalobkyni a společnosti , Anonymizováno, nebrání nic v tom, aby uzavřely postupní smlouvu, která uvedeným nedostatkem netrpí.17. Žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě II. výroku.