17 C 67/2024-81 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 2. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení 51 986,27 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 44 054 Kč, která se stala splatnou dne 16. 12. 2023, od 28. 2. 2024 do zaplacení ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 27. 10. 2022, na jejímž základě byla žalovanému vyplacena zápůjčka ve výši 35 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 27. 10. 2022 vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem 85 647 Kč, ve 42 splátkách ve výši 2 040 Kč měsíčně (poslední ve výši 2 007 Kč). Z výpisu z běžného účtu na č. l. 16 spisu a z vyjádření banky na č. l. 39 spisu vzal soud za prokázané, že žalobkyně převedla finanční prostředky ve výši 35 000 Kč na účet žalovaného platbou ze dne 27. 10. 2022. Z výpisu splátkového kalendáře, přehledu úhrad splátek, vyčíslení smluvních pokut (před zohledněním případné limitace) a zákonného úroku za dobu do zesplatnění na č. l. 14 spisu vzal soud za prokázané, že žalovaný splatil žalobkyni celkem 12 240 Kč.4. Z tvrzení žalobkyně na č. l. 41 p. v. a násl. spisu vzal soud za prokázané, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údaje o příjmu ve výši 35 978,84 Kč měsíčně a výdajích ve výši 30 296,07 Kč měsíčně. Z výpisů z účtu na č. l. 54 a násl. spisu a z výplatního lístku na č. l. 75 spisu vzal soud za prokázané, že příjem žalovaného odpovídal údaji, ze kterého vycházela žalobkyně, a z výpisů z účtu na č. l. 54 a násl. spisu vzal soud dále za prokázané, že výdaje žalovaného za červenec 2022 činily 104 229,45 Kč a že dne 17. 7. 2022 žalovaný čerpal jiný spotřebitelský úvěr ve výši 14 400 Kč a dne 27. 7. 2022 ve výši 10 000 Kč, že výdaje žalovaného za srpen 2022 činily 95 148,12 Kč a že dne 12. 8. 2022 žalovaný čerpal jiný spotřebitelský úvěr ve výši 800 Kč a že výdaje žalovaného za měsíc září 2022 činily 132 815,01 Kč a že dne 6. 9. 2022 žalovaný čerpal jiný spotřebitelský úvěr ve výši 70 000 Kč a dne 14. 9. 2022 ve výši 29 000 Kč.5. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.10. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.11. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť závěr, že tu nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, nemůže obstát za situace, kdy jediným podkladovým materiálem ve vztahu k výdajům žalovaného jsou výpisy z jeho účtu, z nichž je patrné, že za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy průměrné výdaje žalovaného činily 110 730,86 Kč měsíčně (výpočet soudu); podstatná část výdajů nebyla kryta příjmem v průměrné výši 30 296,07 Kč měsíčně, ale čerpáním 5 jiných spotřebitelských úvěrů v celkové výši 124 200 Kč, takže za tohoto stavu žalovanému již nemohly zbývat finanční prostředky na splácení dalšího spotřebitelského úvěru.12. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku 22 760 Kč, která je jen rozdílem mezi poskytnutou jistinou spotřebitelského úvěru ve výši 35 000 Kč a částečným plněním ve výši 12 240 Kč, v době přiměřené jeho možnostem, pod ztrátou výhody splátek, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku.13. Žalobkyně nárokovala jen na jistině 51 986,27 Kč, takže byla ve věci převážně neúspěšná, a žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě III. výroku.