3 C 156/2025-20 — Okresní soud ve Svitavách

1. Manželka podala k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 21. 8. 2025 návrh na rozvod manželství. Návrh odůvodnila tím, že manželství neplní žádnou ze svých společenských funkcí a je trvale a nenapravitelně rozvrácené. Manželka je státní občankou České republiky, manžel je státním občanem Ukrajiny. Poslední společné bydliště měli účastníci na adrese , adresa, . Z manželství se narodilo jedno zletilé a jedno nezletilé dítě. Manžel s rozvodem manželství souhlasil.2. Soud věc projednal v souladu s čl. 30 odst. 4 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, publikované ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 123/2002 Sb. m. s. (dále jen „Smlouva“), jakož i § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).3. Dle čl. 30 odst. 2 věty první Smlouvy platí, jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště.4. Dle čl. 30 odst. 4 věta první Smlouvy při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé.5. Rozhodným právem dle Smlouvy je tak právo české.6. Z oddacího listu a osobních dokladů účastníků vzal soud za prokázané, že manželství bylo uzavřeno dne 18. 8. 2018 před Městským úřadem ve Svitavách. U obou manželů se jednalo o manželství první. Manželé mají společné děti, a to zletilou dceru , Anonymizováno, , narozenou dne , datum, , a dosud nezletilého syna , jméno FO, , narozeného dne , datum, .7. Z účastnické výpovědi obou manželů soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno po dlouholeté známosti z důvodu vzájemné náklonnosti. Manželství bylo po dlouhou dobu spokojené, občas se mezi manžely objevily nějaké problémy, nicméně manželé se snažili manželství zachovat. Asi před dvěma lety však problémy v manželství vyvrcholily, manželé se citově odcizili a manželství se stalo pouze formálním svazkem. Problémy spočívaly v rozdílných představách a názorech na společný život. Manželé nežijí v manželském soužití více než rok a půl. Z výpovědí obou manželů rovněž vyplynulo, že nelze očekávat obnovení manželství ve stavu, kdy bylo spokojené. S rozvodem manželství oba manželé souhlasí.8. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 30. 9. 2025, č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů ohledně úpravy rodičovské odpovědnosti k nezletilému , jméno FO, , narozenému dne , datum, , za trvání manželství a pro dobu po rozvodu a o určení výživného. Rozsudek nabyl právní moci dne 3. 11. 2025.9. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.10. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.11. V daném případě má soud po provedeném dokazování za to, že jsou dány zákonné předpoklady pro to, aby bylo manželství účastníků rozvedeno, neboť toto manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Vztahy mezi manžely jsou dle soudu tak vážně narušeny, že nelze očekávat jejich zlepšení a obnovení manželského soužití. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílnosti představ a názorů manželů na společný život, která vedla k jejich postupnému odcizení. Manželé již déle než rok a půl nevedou společnou domácnost a nemají zájem o obnovení manželského soužití. O poměrech nezletilého dítěte manželů pro dobu po rozvodu manželství bylo pravomocně rozhodnuto. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud rozhodl ve smyslu § 755 o. z. tak, že manželství účastníků rozvedl.12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.