6 C 50/2026-38 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně podala dne 25. 3. 2026 žalobu proti žalovanému na zaplacení částky 165 358,71 Kč s příslušenstvím z titulu neplnění podmínek smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. , hodnota, , kterou účastníci (původně , Anonymizováno, ., ke změně obchodní firmy na žalobkyni došlo 4. 7. 2020) uzavřeli dne 30. 8. 2019. Žalobkyně poskytla žalovanému překlenovací úvěr ve výši 200 000 Kč bezhotovostním převodem dne 24. 9. 2019. Žalovaný měl úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 815 Kč, zároveň se zavázal i ke spoření v měsíční splátce 624 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 4,89% ročně. Jelikož žalovaný neplnil podmínky smlouvy, prohlásila žalobkyně úvěr za zcela splatný ke dni 7. 1. 2026. Pohledávka činí částku 155 158,71 Kč na jistině, částku 10 200 Kč na poplatcích dle sazebníku, dále žalobkyně požaduje zkapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 826,17 Kč za období od 1. 9. 2025 do 7. 1., 2026, zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 393,42 Kč za období od 8. 1. 2026 do 24. 2. 2026. Od 25. 2. 2026 žalobkyně požaduje 11,5% zákonný úrok z prodlení z částky 155 158,71 Kč do zaplacení.2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaný k nařízení jednání lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.3. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. , hodnota, ze dne 30. 8. 2019 soud zjistil, že společnost Wüstenrot a. s. (právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla dlužníkovi úvěr ze stavebního spoření na bydlení ve výši 200 000 Kč (pro nemovitost , adresa, ). Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve výši 815 Kč a současně i spořit částku 624 Kč měsíčně, úrok byl stanoven ve výši 4,89 % ročně. Z důvodu neplnění podmínek smlouvy byl úvěr ke dni 9. 1. 2026 zesplatněn ve výši 168 184,88 Kč.4. Soud žalobkyni vyzval k doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně předložila soudu potvrzení o příjmu žalovaného, ze kterého vyplýval jeho příjem ve výši 19 188 Kč měsíčně, dále měla k dispozici výpis z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . za období od května do července 2019. Z předložených listin vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a žalovaný byl i dle názoru soudu schopný úvěr splácet.5. Po právní stránce soud hodnotil spor ze smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o. z., v účinném znění, ve spojení se zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně poskytla dlužníkovi úvěr ve výši 200 000 Kč, který žalovaný přestal splácet.6. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 165 358,71 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o. z., výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění, nárok na běžné úroky vyplývá z ustanovení smlouvy o úvěru.7. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 6 615 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 165 358,71 Kč částku 8 268 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 1 653 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice-Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 1 653 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).8. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 8 268 Kč, odměnou za 2 úkony právní služby (§ 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 7 740 Kč, odměnou za jeden úkon v poloviční sazbě za předžalobní výzvu k plnění ve výši 3 870 Kč (výzvu soud nepovažuje za tak náročnou ke zpracování, aby za ní zástupce žalobkyně účtoval plný úkon právní služby), dále třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 33 315 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).