24 C 367/2019-39 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení sestávající z nároku na zaplacení nové jistiny zápůjčky ve výši 258 624 Kč, smluvních pokut ve výši 6 249 Kč, 64 656 Kč a 56 379,16 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve vztahu mezi podnikateli ve výši 1 200 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. Žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku a sjednaný úrok splácet ve 12 měsíčních splátkách po 21 552 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2018, to vše dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení zápůjčky. Žalovaný sjednané podmínky řádně neplnil a ocitl se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnuté zápůjčky. Do data zesplatnění celé zápůjčky žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celé zápůjčky, když nová jistina zápůjčky po připočtení splatných běžných úroků zápůjčky činila [částka] a byla splatná dne [datum]. Dále byl ujednán nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 724,16 Kč při prodlení žalovaného se zaplacením splátky o 15 dnů a částky 2 801,76 Kč při prodlení žalovaného se zaplacením splátky o 30 dnů, dále nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 25% z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky, pokud žalovaný nezaplatí částku odpovídající nové jistině zápůjčky do 10 dnů od zesplatnění a dále nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z nové jistiny zápůjčky v případě nezaplacení nové jistiny zápůjčky žalovaným ani v den následující po dni, kdy k zesplatnění došlo. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dlužil žalobkyni novou jistinu zápůjčky v celkové výši 258 624 Kč, což odpovídá původní jistině 150 000 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí zápůjčky přirostlému ke dni zesplatnění ve výši 108 624 Kč, dále dlužil smluvní pokutu dle bodu 8.1 a), b) smlouvy v celkové výši 6 249 Kč, smluvní pokutu dle bodu 8.5 smlouvy ve výši 64 656 Kč a smluvní pokutu dle bodu 8.7 smlouvy ke dni sepisu žaloby ve výši 56 379,16 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši od [datum] (den sepisu žaloby) do zaplacení. Ke dni podání žaloby ani na základě předžalobní výzvy žalovaný ničeho na dluh neuhradil. 2. K jednání soudu nařízenému na den [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému zasláno na adresu sídla evidovanou v živnostenském rejstříku a doručeno vložením do schránky dne [datum]. K žalobě se žalovaný žádným způsobem nevyjádřil. Z tohoto důvodu soud rozhodoval bez osobní přítomnosti žalovaného, neboť byly splněny podmínky dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). 3. Smlouvou o revolvingové podnikatelské zápůjčce ze dne [datum] (dále jen smlouva), oznámením věřitele o schválení zápůjčky včetně dodejky, splátkovým kalendářem ke smlouvě, kartou klienta a dokladem o vyplacení úvěru ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému jako podnikateli zápůjčku ve výši 150 000 Kč a žalovaný se tuto částku a sjednaný úrok ve výši 108 624 Kč zavázal splácet ve 12 měsíčních splátkách po 21 552 Kč měsíčně, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje od prosince 2018. Podle bodu 8.1 a), b) smlouvy pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 15 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 8% z výše dlužné splátky (1 724,16 Kč), a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 15 dnů a pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 13% z výše dlužné splátky (2 801,76 Kč), a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Dle bodu 8.4 smlouvy v případě zesplatnění zápůjčky se dosud neuhrazené splátky jistiny zápůjčky včetně běžných úroků stávají součástí nové jistiny zápůjčky, která je splatná v den následující po dni, kdy k zesplatnění zápůjčky došlo. Podle bodu 8.5 smlouvy pokud žalovaný nezaplatí částku odpovídající nové jistině zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k zesplatnění zápůjčky došlo, vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 25% aktuální výše nové dlužné jistiny. Konečně podle bodu 8.7 smlouvy v případě nezaplacení částky odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následující po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalovaného, a to i v případě, že žalobkyni vznikne právo na zaplacení smluvní pokuty podle bodu 8.5 smlouvy. Dne [datum] byla ve prospěch žalovaného odepsána z účtu žalobkyně částka 150 000 Kč, na úhradu poskytnuté zápůjčky neuhradil žalovaný ke dni rozhodnutí soudu žalobkyni ničeho. Tato skutečnost vyplývá z pokusu o smír – výzvy k plnění ze dne [datum], oznámení o zesplatnění ze dne [datum], karty klienta, faktur ze dne [datum] a [datum] k vyúčtování smluvních pokut žalovanému a předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu České pošty, s.p. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkové závěry. V dané věci byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému jako podnikateli poskytnuta zápůjčka ve výši 150 000 Kč a žalovaný se tuto zápůjčku zavázal spolu s úrokem v pevně sjednané výši 108 624 Kč uhradit v dohodnutých splátkách po 21 552 Kč. Žalovaný smluvní ujednání nedodržel, splátky úvěru nehradil včas a řádně a ocitl se tak s jejich splácením v prodlení, proto žalobkyně v souladu s § 1977 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) od smlouvy o zápůjčce odstoupila. Vzhledem k tomu, že ani přes výzvy k zaplacení nebyly dlužné částky uhrazeny, dluží žalovaný žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 258 624 Kč skládající se z původní dlužné jistiny zápůjčky ve výši 150 000 Kč a dlužného úroku za poskytnutí zápůjčky přirostlého k jistině ke dni zesplatnění ve výši 108 624 Kč, smluvní pokutu dle bodu 8.1 smlouvy ve výši 6 249 Kč (2x 1 724,16 Kč + 1x 2 801,76 Kč), smluvní pokutu dle bodu 8.5 smlouvy vyčíslenou k datu vyhotovení žaloby ([datum]) v částce 64 656 Kč a smluvní pokutu dle bodu 8.7 smlouvy vyčíslenou rovněž k datu vyhotovení žaloby ve výši 56 379,16 Kč. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel z § 2390 o. z., podle něhož se smlouvou o zápůjčce zavazuje zapůjčitel přenechat vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a vydlužitel se zavazuje po čase vrátit věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1977 o. z., poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. 6. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují ba