8 C 106/2019-156 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se (po opravě a doplnění tvrzení a po návrhu na přistoupení dalšího účastníka řízení) domáhal vůči v záhlaví uvedeným žalovaným ve výroku uvedeného rozhodnutí s odůvodněním, že nikdy nepochyboval o tom, že je vlastníkem předmětné nemovité věci. Na základě upozornění žalované 1. však v roce 2014 zjistil, že jako vlastník předmětného objektu je vedeno Myslivecké sdružení [obec], které neexistuje. Žalobce nabyl dům [adresa] hospodářskou smlouvou o převodu vlastnictví národního majetku ze dne 25. 6. 1989 (dále jen„ hospodářská smlouva“), avšak v této hospodářské smlouvě byl uveden název, který byl patrně zkomolením názvu Mysliveckého sdružení [obec] se sídlem v [obec]. To bylo jediné myslivecké sdružení, které ke dni podpisu hospodářské smlouvy existovalo, neboť dříve existující Myslivecké sdružení [obec] a Myslivecké sdružení [obec] zanikly v souvislosti se vznikem žalobce dne 25. 2. 1983 O této skutečnosti svědčí seznam zakládajících členů, kteří byli předtím členy jak Mysliveckého sdružení [obec], tak Mysliveckého sdružení [obec], a dále že žalobci byla pronajata honitba a bez honitby podle tehdejších stanov nemohlo žádné myslivecké sdružení existovat. Pokud by soud dospěl k závěru, že tato smlouva je v důsledku nesprávného názvu neplatná, stal se žalobce vydržitelem předmětné nemovité věci, neboť jí v dobré víře držel a užíval od 1. 7. 1989 do 8. 8. 2014, kdy obdržel informaci o nesprávném zápisu v katastru nemovitostí od žalované 1. Jeho oprávněná držba tedy trvala více než dvojnásobek desetileté zákonné vydržecí doby. 2. Žalovaná 1. se vyjádřila k žalobě tak (č. l. 23 – 24), že hospodářská smlouva ze dne 25. 6. 1989 obsahuje na straně přejímající organizace název, který v okamžiku podpisu této smlouvy neexistoval. Smlouvu proto považuje za neplatnou, neboť byla uzavřena s neexistujícím subjektem a vlastnické právo tak nemohlo na žalobce přejít. Žalobce proto nemohl být ani v dobré víře, která by způsobila vydržení nemovité věci, neboť stačilo nahlédnout do příslušné evidence listů vlastnictví, což však neučinil, ačkoli to při požadavku obvyklé opatrnosti učinit měl. [jméno] víru nelze dovodit ani ze skutečnosti, že žalobce užíval předmětnou nemovitou věc od roku 1989 a udržoval jí, neboť nelze překlenout absenci právního titulu. Vzhledem k tomu, že není dán žádný právní titul, a to ani domnělý, ze kterého by žalobce mohl objektivně vzhledem ke všem skutečnostem dovozovat, že mu předmětná stavba patří, nejsou splněné zákonné požadavky pro vydržení, a proto navrhl zamítnutí žaloby. 3. Žalovaná 2. k žalobě uvedla (č. l. 28), že nemovitá věc byla převedena z důvodu, že o ní měl velký zájem člověk, který byl na tehdejší dobu politicky vlivný, a hrozilo, že nemovitost získá do soukromého vlastnictví. Řešením bylo přepsat nemovitost [adresa] ke dni 1. 7. 1989 na myslivecké sdružení. Je sporné a těžko prokazatelné, proč byla nemovitost převedena na Myslivecké sdružení [obec], které podle dokumentace nejspíš už neexistovalo. Možná proto, že Obec Radětice byla donucena se vzdát svého historického majetku, aby ochránila odcizení, které tehdejší doba, která byla politicky ovlivněna, umožňovala. Žalovaná 2. nikdy nepřestala mít zájem o navrácení historického majetku, zejména když žalobce nemá dostatek finančních prostředků na opravy a údržbu, a navíc má problémy udržet svou existenci. Podle názoru žalované 2. vlastnické právo k předmětné nemovitosti náleží žalobci pouze z důvodu vydržení, protože veškeré chyby, které zapříčinily současnou situaci, vznikly na základě nedostatečné kontroly samotného žalobce. Při jednání žalovaná 2. dále uvedla tvrzení, že na hospodářskou smlouvu bylo záměrně připojeno chybné razítko, aby byla smlouva neplatná a nemovitost připadla obci (č. l. 147 p. v.). Navrhla zamítnutí žaloby (č. l. 148 p. v.). 4. Žalovaný 3. se vyjádřil tak, že je právním nástupcem Okresního výboru ČMS [obec], [IČO] (č. l. 92, 102), které je uvedené jako IČO vlastníka předmětné nemovité věci. Žalovaný 3. se však nepovažuje za vlastníka této budovy, podle něj jde o chybu v katastru nemovitostí (č. l. 92). Navrhl, aby žalobě bylo vyhověno, neboť podle jeho názoru je žalobce na základě výše uvedené smlouvy vlastníkem nemovité věci. Žalovaný 3. má vzhledem ke svému postavení okresního mysliveckého spolku značné zkušenosti s písemnostmi od mysliveckých sdružení a spolků, tito nebývají při jejich použití pečliví a jsou mu známy stovky případů, kdy bylo použité takové razítko, které bylo v okamžiku vyhotovení listiny zrovna po ruce (č. l. 144 p. v.). 5. Podle § 985 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 119/1988 Sb. převody vlastnictví národního majetku na jiné socialistické organizace než státní se uskutečňuje hospodářskými smlouvami. Podle § 349 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, pro hospodářskou smlouvu o převodu vlastnictví národního majetku mimo obvyklé hospodaření (§ 69 odst. 3) platí obdobně ustanovení § 347. Podle § 347 odst. 1 až 5 téhož zákona hospodářská smlouva o převodu práva hospodaření s národním majetkem mimo obvyklé hospodaření (§ 68) musí obsahovat: a) určení převáděného majetku, b) určení dne převodu, c) výši úplaty nebo dohodu o bezplatnosti převodu; to však neplatí, pokud je převod podle právního předpisu bezplatný. [ulice] smlouva o převodu práva hospodaření s národním majetkem vzniká dohodou organizací o náležitostech uvedených v odstavci 1. V hospodářské smlouvě se dále uvedou a) názvy orgánů oprávněných dát souhlas k převodu, pokud je takového souhlasu třeba podle právního předpisu, b) hodnota převáděného majetku podle údajů účetnictví, c) důvod převodu, d) práva a závazky související s převáděným majetkem, pokud se současně převádějí. Předávající organizace odpovídá za vady předávaného majetku jen v těch případech a v tom rozsahu, jak to bylo smluveno. Právo hospodaření přechází dnem stanoveným ve smlouvě. Právní předpis může stanovit, ve kterých případech se k účinnosti smlouvy vyžaduje souhlas příslušných orgánů; může též stanovit, kdy jsou organizace povinny smlouvu uzavřít. Podle § 24 odst. 1 hospodářského zákoníku právní úkony socialistických organizací jsou neplatné, jsou-li v rozporu s právními předpisy nebo jejich účel obcházejí nebo jsou v rozporu se zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky, anebo jestliže jejich předmětem je plnění nemožné. Podle § 25 hospodářského zákoníku právní úkon je třeba vždy vykládat v souladu se zájmem celé společnosti na rozvoji národního hospodářství a v souladu s požadavky soudružské spolupráce socialistických organizací. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle § 4 odst. 1 až 3 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, pracující z měst a venkova, kteří mají platné lovecké lístky, mohou vytvářet myslivecká sdružení k tomu, aby společně vykonávali v honitbách právo myslivosti. Myslivecké sdružení je socialistickou organizací. Stanovy mysliveckého sdružení musí být předem schváleny okresním národním výborem, který také dozírá na jejich dodržování a na činnost mysliveckého sdružení. Členství ve dvou nebo více mysliveckých sdruženích není dovoleno. Dozor na hospodaření mysliveckého sdružení, zejména na plnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu vykonává též Československý myslivecký svaz. Vzorové stanovy mysliveckých sdružení vydá ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednání s Československým mysliveckým svazem. Podle § 44c odst. 1, 2 zákona o myslivosti myslivecká sdružení vzniklá podle dosavadních předpisů (§ 4 zákona) upraví své stanovy v souladu se zákonem o sdružování občanů a předloží je ministerstvu vnitra České republiky nejpozději do 31. března 1993. V případě, že tak neučiní, zanikají. Do této doby se jejich činnost řídí dosavadními stanovami. 6. Právní předpisy uvedené v předchozím odstavci, podle kterých byla věc posouzena po právní stránce, soud cituje v případě o. z. v účinném znění, v případě vyhlášky [číslo] hospodářského zákoníku a obč. zák. vzhledem k § 3028 odst. 2 o. z. ve znění účinném ke dni uzavření hospodářské smlouvy, § 4 zákona o myslivosti ve znění účinném ke dni vzniku žalobce a citace § 44c zákona o myslivosti je v