10 C 189/2020-24 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky o velikosti 1 + kk v domě [adresa] na adrese [adresa žalované], kterou žalovaná užívala na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum]. Dlužné částky přestavují nájemné a zálohy na služby za měsíce únor - červen 2020 ve výši 20 000 Kč, když měsíční nájemné včetně úhrad za služby činilo 4 000 Kč. Dlužné částky žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. Protože v dané věci bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez jednání již v rámci podané žaloby, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. S ohledem na tyto skutečnosti soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Ze smlouvy o nájmu ze dne [datum], smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] a upomínky má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, jejímž předmětem je podnájem bytové jednotky o velikosti 1 + kk s příslušenstvím v domě [adresa] ul. [ulice] v [obec], na jejímž základě se žalovaná zavázala hradit nájemné a náklady na služby spojené s užíváním bytu v celkové měsíční výši 4 000 Kč. Nájemné včetně záloh na služby však žalobkyni dosud neuhradila za období od února do června 2020, což představuje žalovanou částku 20 000 Kč. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná upozorněna na možnost soudního vymáhání tohoto dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2274 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), které upravují podnájem bytu a podle § 2246 a násl. o. z., které upravují nájem, nájemné a služby. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li i strany výši úroku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat veškerá tvrzení uvedená v žalobě, dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná, a proto rozhodl o povinnosti žalované uhradit žalobkyni částku 20 000 Kč včetně úroku z prodlení, který byl požadován ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava, výzva a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t.