10 C 197/2020-17 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 26 100 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, částku převzal žalovaný v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím úvěru i další poplatky. Celkovou částku ve výši 26 100 Kč se žalovaný zavázal hradit ve splátkách, ty však nehradil, nezaplacená pohledávka činí na dlužné jistině 15 000 Kč, na poplatcích 11 100 Kč. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, žalovaný však ke dni podání žaloby nezaplatil ničeho. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně ([příjmení] [anonymizována tři slova]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] na základě níž původní věřitel poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 58 týdnů. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalovaného zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků i poplatek v celkové výši 11 100 Kč. Celkovou částku ve výši 26 100 Kč měl žalovaný splácet v celkem 58 týdenních splátkách po 450 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření této smlouvy a každá následující splátka vždy do konce dalšího následujícího týdenního období. Dále bylo součástí smluvních ujednání i potvrzení žalovaného, že převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy celou částku 15 000 Kč. Dle bodu 1. 4 smlouvy úroková sazba byla sjednána jako 23,72 % ročně, a to pro případ uzavření smlouvy na 58 týdnů. O postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek je prokázáno postoupení předmětné pohledávky žalobkyni. Na základě provedeného dokazování soud uzavřenou smlouvu posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Po provedeném dokazování učinil soud závěr, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat veškerá tvrzení v žalobě, dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě původní věřitel žalovanému poskytl částku 15 000 Kč. Splátky žalovaný nehradil, ke dni postoupení činila celková dlužná částka 26 100 Kč s příslušenstvím, na kterou však žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil ničeho. Proto soud rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tj. vyhověl žalobě co do jistiny, zůstatku dlužných částek na souhrnném poplatku, smluvního úroku, tak i úroku z prodlení požadovaného v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 496 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 044 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 100 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.